Jak bydlí Macháčková: Dům plný starožitností, ale na zahrádce místo kytek beton!

Zdálo by se, že křehká blondýnka asi nebude stvořená pro těžké domácí práce a uvítala by mužskou ruku, ale skutečnost je jiná. „Na manuální práce jsem docela šikovná, zvládnu prakticky všechno, a dokonce se v poslední době pouštím i do nejrůznějších oprav elektroniky,“ vysvětluje pyšně.

„V numerologické mřížce mám ‚čtyřku‘, a to jsou prý lidé zemití a zruční. Na škole mě vždycky  bavila fyzika, chodila jsem do radiotechnického kroužku a sestavovala krystalku. Doma to pak pokračovalo drobným kutilstvím a opravami. Třeba opravou pojistek. Když o tom tak přemýšlím, možná proto taky ztroskotalo moje manželství. Manžel vařil, já jsem opravovala vysavač.“

Hrdá amatérka

„Když jsem po mamince zdědila dům, byl problém s každým řemeslníkem,“ vrací se Kateřina Macháčková k začátkům své řemeslnické kariéry. „Nikdy nic neudělali tak, jak jsem chtěla, musela jsem u všeho být, všechno kontrolovat. Kromě peněz mě to stálo i čas, takže jsem se spoustu věcí naučila dělat sama. Dědeček z tátovy strany byl lakýrníkem, takže odtud můj vřelý vztah i k natírání. A protože jsem puntičkář a nesnesu, když je něco odchlíplé, tak to stále přelakovávám a pochopitelně nikdy netrefím úplně přesně tu správnou barvu. Ale jsem na to hrdá,“ dodává herečka vesele.

Vybetonovaná zahrádka

Práce na zahradě je dnes velmi oblíbená relaxace. „To ale není můj případ. Já spolehlivě umořím každou plodinu. Moje zahradnické pokusy skončily tak, že jsem si zahrádku nechala vydláždit. Dokonce tam nevydržely ani kytky v květináčích. Ale přiznávám, že mám už 15 let jeden statečný fíkus – občas shodí listy, pak zase začne růst – ten se mnou soucítí a zatím mě neopustil. A relaxace? To je pro mě psaní a čtení detektivek, tím si krásně vymeju hlavu.“

Domov je fluidum

„Rodiče zemřeli poměrně brzy a zůstalo mi po nich hodně nábytku. Já jsem ,věcař‘, k předmětům si vytvářím vztah a zabudovávám je do svého okolí,“ zamýšlí se herečka nad otázkou, jak se sžívala se svým současným domem. „Domov, to je fluidum, je to ta správná energie, kterou tady cítím. Když jsem po čtyřicítce začínala žít bez partnera, měla jsem velký problém se samotou. Dnes jsem šťastná, když některý den vůbec nemusím jet pryč. A navíc, tady se nebojím. To je moc příjemné, já se jinak bála celý život, dokonce jsem spávala s nožem pod polštářem. Jako malé dítě jsem totiž bývala často sama, když rodiče byli v divadle.“