1 Vybírejte správné ovoce
Na marmelády, džemy, klevely (kašovité ovocné hmoty) a rosoly použijte hodně zralé plody, aby byly dostatečně sladké, pak můžete ubrat cukru. Na kompoty je naopak vhodnější ovoce vyzrálé do bodu, než začne měknout. Tak zůstane pěkně pevné a nerozvaří se.
2 Zvolte správný cukr
Zavařeniny nejlépe želírovacím cukrem, potom nemusíte přidávat petózu, protože je už přimíchaná do cukru. Na kompoty používejte kvalitní krystalový cukr, třeba i nerafinovaný (hnědý). Ten neobsahuje bělidla a při svaření s vodou je čistší, netvoří se tolik pěny, kterou je třeba odstraňovat. Sladit se dá i fruktózou neboli ovocným cukrem. V malém množství ho smí konzumovat také diabetici a obecně je zdravější než cukry řepné a třtinové.
Při vaření džemu je potřeba ovoce míchat a sbírat při tom pěnu.
Autor: Shutterstock.com
3 Pozor na umělá sladidla
![](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/zavarovani-dzem-zavarenina-ovoce/Zml0LWluLzQ1MHg0NTAvZmlsdGVyczpxdWFsaXR5KDg1KTpub191cHNjYWxlKCkvaW1n/2029512.jpg?v=0&st=1sAe3-byX0H6Umnuk7y5Pwbn9JIbBjdmsI4zU4oPM-s&ts=1600812000&e=0)
Nečekejte od nich to samé, co od cukru, jinak budete nepříjemně překvapení. Cukr je konzervant, zatímco při použití umělých sladidel musíte přidat jinou konzervační látku. Třeba kyselinu benzoovou nebo marmelády a kompoty ukládat v chladu a ve tmě a velmi brzy je zkonzumovat. Při vaření marmelád pečlivě sbírejte vzniklou pěnu.
4 Víčka musí těsnit
Mezi nejoblíbenější patří zavařovací sklenice s patentními víčky. Praktická jsou šroubovací, dobře těsní, takže je snadno dotáhnete a dají se použít vícekrát. Jednoduchá víčka utěsňovaná zavařovací hlavou raději použijte jen jednou. Jinak se vystavujete riziku, že se plastový okraj poruší a víčko nebude těsnit. Na trh se vrátily i zavařovačky se skleněnými zabroušenými víčky, těsnicí gumou a pérovým uzávěrem. Jsou dražší, zato vydrží řadu sezon, jen gumu musíte po dvou až třech použitích dát novou.
5 Čistota půl úspěchu
Před použití zavařovací sklenice důkladně omyjte teplé vodě se saponátem, pak ve studené vodě a pořádně otřete dosucha. Pro jistotu je můžete nechat v troubě projít teplotou 100 °C, abyste zlikvidovali případné původce plísní. Sklenice nikdy naplňte až po okraj. Před uzavřením otřete okraj sklenice hadříkem namočeným v trošce lihu. Uložené kompoty pravidelně kontrolujeme, zda se na povrchu netvoří pěna nebo plíseň.
6 Nalepte štítky
Nezapomeňte si vyrobené dobroty označit štítky, na které si napíšete nejen obsah, ale také datum zavařování. Často se ve spížích a sklepech hromadí zásoby i z minulých let a kdo si má přesně pamatovat, která marmeláda je která.
Co je co
Kompot - konzervované čerstvé ovoce zalité nálevem
Džem - obsahuje kousky ovoce
Marmeláda - bez kousků ovoce, má tužší konzistenci než jam
Povidla - rozvařené švestky nebo hrušky, prolisované tak, že v nich nejsou slupky ani jádra
Rozvářka (klevela) - sterilované ovoce, lehce rozvařené a zahuštěné cukrem
Želé - čirá oslazená ovocná šťáva zahuštěná želatinou, určená zpravidla k rychlé konzumaci
Rosol - čistá šťáva získaná zatepla nebo lisováním, zahuštěná odpařením a přidáním cukru