„Přestože je to prospěšný a krásný obor, který bezesporu zaujme, měl by si člověk zvažující, že se bude včelařství věnovat, skutečně pečlivě promyslet, zda je schopen naplnit všechny životní podmínky včel,” poznamenává hned na úvod učitel včelařství Augustin Uváčik. „A pokud se tedy rozhodnete začít včelařit v nějaké zastavěné oblasti, ať už na vesnici, nebo ve městě, považoval bych za slušnost obejít v rámci zachování dobrých vztahů sousedy a informovat je o tom, ačkoli to není povinnost.” Žádný právní předpis totiž nezakazuje chovat včely na svém vlastním pozemku Ani neupravuje jakékoli podmínky pro stanoviště včelstev.
Podívejte se na video, kde se dozvíte, jak začít se včelařením.
Jak začít se včelařením? Prima TV/BPŽ
Povinností je však zaregistrovat se v ústřední evidenci včel na Českomoravské společnosti chovatelů v Hradišťku (ČMSCH), kde chovatel obdrží registrační číslo chovatele a registrační číslo stanoviště včelstev a kam také musí každoročně posílat hlášení o počtu včelstev. Dále je nutné dodržovat hygienické a veterinární předpisy, proto je vhodné zaregistrovat se také
v Českém svazu včelařů (ČSV), který zajišťuje veškerý servis týkající se léčebných opatření a případně také dotační politiky.
Začít se včelařením je mnohem snazší, než by se na první pohled mohlo zdát. Do začátku toho člověk totiž nepotřebuje moc. „Jedna z prvních věcí, kterou by si měl začínající včelař pořídit, je ochrana proti včelímu bodnutí, jako je například klobouk, rukavice a včelařská kombinéza,“ doporučuje odborník. Pobodání včelami nelze ale nikdy zcela vyloučit, a proto by začínající nadšenci neměli podcenit ani skutečnost, jak jejich organismus reaguje na včelí jed, a měli by si předem nechat udělat odborné testy na alergologii.
„Další nutnou pomůckou je rozpěrák, kterým se rozevírají plásty, aby mohl hospodařit s včelstvem,” pokračuje včelař. „Dále smetáček na ometání, a aby byly včely mírnější, je zapotřebí mít kuřák, do kterého se dává ztrouchnivělé dřevo. V následujícím roce pak bude včelař potřebovat medomet, pomocí kterého se med stáčí, a odvíčkovací vidličku.”
Základem včelaření je samozřejmě úl a jeho umístění. Ten se skládá ze základních částí, jako je dno, pak jednotlivé nástavky a víko. „Doporučuju, aby včelař pořídil nástavkový úl, protože jedině tak může rozšiřovat včely a dělat protirojová opatření,“ zdůrazňuje pan Uváčik a k jeho umístění dodává, že to tvoří až 70 procent chovatelského úspěchu. „Ideální je kraj lesa s výhledem na louku nebo palouk. Když chci mít úly v zastavěné oblasti, je nutno nasměrovat česna, čili vlety, do úlu tak, aby ústila na můj pozemek, nikoli na sousedův. Nejnižší poloha pro včelstvo pak stačí dvacet třicet centimetrů nad zemí, aby se včelař nemusel moc ohýbat.“
A na závěr ta nejzásadnější otázka: kde sehnat včelstvo? „Měla by se brát od opravdu zkušeného včelaře! Je třeba si sehnat oddělek, který je alespoň pětiplástový, kde už je oplozená matka a klade. A tento oddělek si potom člověk rozchová na produkční včelstvo,“ uzavírá expert s tím, že první med sice můžeme ochutnat už v téže sezoně, kdy si pořídíme včely, ale do sklenic ho můžeme začít stáčet až v roce následujícím.
Celý pořad Váš Prima receptář sledujte
v neděli 21. května na Primě.