Jak správně zateplit dům a ušetřit? Ptejte se odborníka!

Pěkný den Katko. I u silných stěn má zateplení význam. Vždy je však potřebné nejprve původní konstrukci nechat zkontrolovat, zda na ní nejsou nějaké poruchy. Častou chybou bývá zateplení obvodové stěny aniž by se nejprve vyřešilo nežádoucí vzlínání vody díky porušené nebo chybějící hydroizolaci. Nejlepším vodítkem pro rozhodnutí o zateplení domu je zpracování energetického auditu, který odhalí slábá místa a doporučí, která opatření budou mít největší vliv na úspory energií za vytápění. Například, pokud zateplíte obvodovou stěnu, ale necháte stará okna a nezaizolujete střechu, může být investice do zateplení zklamáním. Je to poměrně komplexní problematika, kterou bez konzultace s odborníkem nelze efektivně řešit. S pozdravem Pavel Zemene

• Dobrý den Petře. Vždy záleží na konkrétních podmínkách, které v tuto chvíli neznám. Pokud se jedná o rekonstrukci staršího domu a navích o strop mezi vytápěnou a nevytápěnou částí domu, dal bych tam být vámi 40 cm té lepší minerální vaty. Rozdíl v ceně by neměl být tak markantní, ale přínost bude znatelný. S pozdravem Pavel Zemene

• Pěkný den Josefe. Pokud vám to kontrukce domu umožňuje, nebál bych se dát 20 cm pěnového polystyrenu. Já mám shodou okolností také obvodové stěny z cihel 25 cm a zateplil jsem je 30 cm šedého (grafitového) polystyrenu. S pozdravem Pavel Zemene

• Dobrý den Honzo. Dovolte abych popsal základní rozdíly mezi minerální vlnou a pěnovým polystyrenem. Polystyren pro zateplování fasád je dvakrát levnější, má 7-10 krát nižší objemovou hmotnost (méně zatěžuje nosnou konstrukci), desetkrát vyšší pevnost v tahu kolmo k rovině desky (důležité pro kontaktní zateplení fasád z důvodu sání větru), 3,5 krát vyšší napětí v tlaku při 10% stlačení (důležité u podlah a plochých střech), 2-3 krát vyšší pevnost ve smyku a 2-4 krát vyšší modul pružnosti ve smyku (důležité pro odolnost systému proti vzniku trhlin a posuvům rovnoběžným se stěnou), nižší nasákavost, podstatně nižší citlivost tepelně izolačních vlastností na vlhkost, nenáročnost na ochranné pomůcky při práci jako jsou ochranné rukavice, ochranné brýle či v uzavřených prostorech použití respirátoru. Pokud se dostane do zateplovacího systému z důvodu poruchy větší množství vody, dochází u minerálních izolací k degradaci vlaken a pojiva, což má vliv na funkčnost a životnost. V případě pěnového polystyrenu stačí poruchu odstranit a po vysušení systému se chová stejně jako před poruchou. Na stavbách jsem často svědkem toho, že do izolačního materiálu z minerální vaty se buď během skladování nebo již na stěně před nanesením krycí vrtvy během deště dostane voda, což znehodnocuje izolační funkci tohoto materiálu. U pěnového polystyrenu toto nebezpečí díky velmi nízké nasákavosti nehrozí. Abych byl objektivní musím také zmínit vyšší požární odolnost minerální vaty ve srovnání s pěnovým polystyrem. Vlastní izolant z minerální vaty odolává působení otevřeného ohně mnohem lépe než polystyren. Musíme si však uvědomit, že zateplovací systém je výrobek a jako takový se hodnotí vcelku. Porovnáme-li třídy reakce na oheň u kontaktních zateplovacích systému s minerální vatou a s pěnovým polystyrenem má první z nich nejvyšší třídu A1 nebo A2 a polystyrenový druhou nejvyšší, tedy B z šestistupňové škály. S pozdravem, Pavel Zemene

• Dobrý den Tondo. Pokud byste se mě zeptal, jaké jiné alternativy izolačních materiálů existují, odpověděl bych, že kromě nejpoužívanějšího pěnového polystyrenu a minerální vlny jsou to extrudovaný polystyren, polyuretan, vakuové izolace, skelná vlna, dřevitá vlna, konopí, sláma, korek, ovčí vlna a řada dalších. Na otázku kterou z nich bych doporučil však musím odpovědět; „pěnový polystyren“. Neznám v současnosti žádný jiný tepelně izolační materiál, který by za rozumnou cenu nabízel tolik užitných vlatností jako jsou vynikající tepelně izolační vlastnosti, vysoká pevnost, nízká objemová hmotnost, nízká nasákavost, zdravotní nezávadnost, recyklovatelnost, snadná manipulace a aplikace, dlouhá životnost při zachování všech uvedených vlastností. Konečný výběr je samozřejmě na Vás. S pozdravem, Pavel Zemene

• Dobrý den Mirku. Máte pravdu, že orientovat se v dotačních programech na snížení energetické náročnosti budov v ČR je moměrně obtížné. Jsou totiž rozděleny mezi tři ministerstva (MPO, MŽP a MMR). V posledních letech se podařilo aktivní komunikací mezi těmito ministerstvy jednotlivé programy a jejich podmínky velmi sblížit a zjednodušit. Aliance Šance pro budovy připravila ve spolupráci s jednotlivými ministerstvy webovou stránky www.renovujdum.cz, kde jsou jednotlivé programy stručně popsány a rozděleny do kategorií podle toho, zda se jedná o novostavbu či rekonstrukci nebo zda jde o rodinný dům, bytový dům, veřejnou budovu nebo budovu pro podnikání. A aby to nebylo tak jednoduché, v případě bytových domů je důležité, zda se jedná o dům v Praze nebo mimo Prahu. Vřele vám prostudování výše uvedené webové stránky doporučuji. S pozdravem, Pavel Zemene

• Dobrý den Václave. Určitě nejste jediný, kdo řeší tento palčivý problém. Zateplení jednoho bytu v bytovém domě je u nás velmi neobvyklé a určitě bych tuto cestu nedoporučil. Přiznávám, že jsem takové řešení viděl při své nedávné návštěvě hlavního města Bulharska. Lepším řešením je přesvědčit i ostatní obyvatele vašeho domu a pustit se do zatepléní celé budovy s využitím velmi štědrých dotačních titulů. S pozdravem, Pavel Zemene

• Dobrý den Jiří. Z celkového množství tepelně izolačních materiálů ve stavebnictví představují dva, pěnový polystyren a minerální vlna, cca 90%. Jejich vhodnost pro jednotlivé konstrukce vychází z rozdílných vlastností. Zatímco minerální vlna se používá hlavně k izolaci šikmých střech z důvodu vyšší prodyšnosti, tvarové poddajnosti a požární bezpečnosti, pěnový polystyren dominuje na fasádách díky své nízké hmotnosti, vysoké mechanické pevnosti a odolnosti, malé nasákavosti a větší schopnosti odolávat povětrnostním vlivům a případným poruchám. Nezanedbatelný je také rozdíl v ceně. V některých případech je použití dáno legislativně. Například na tepelné izolace pod terénem není možné použít vláknité materiály. Na druhé straně fasáda budovy vyšší než 9 nadzemních podlaží musí být z důvodu požárních předpisů z materiálů s nejvyšší třídou reakce na oheň tedy A1 nebo A2. Zateplovací systémy s pěnovým polystyrenem splňují druhou nejvyšší třídu reakce na oheň B. Do devíti podlaží je možné případný požár bytového domu hasit i z venku, což u vyšších objektů ve vyšších patrech není možné a musí se hasit pouze přes vnitřní přístupové cesty. Díky těmto přísným opatřením jsou zateplovací systémy v ČR z požárního hlediska velmi bezpečné. V konečném důsledku je vždy na investorovi, jakému materiálu dá přednost pokud mu to legislativa umožňuje. S pozdravem, Pavel Zemene

• Dobrý den. Je správné, že uvažujete s manželem o zateplení domu. Za tímto účelem vám doporučuji prostudovat materiál na www.epscr.cz v sekci Stavebnictví/Zateplování staveb nazvaný „Správný postup při zateplování“. Velmi se v této věci osvědčilo najmutí tzv. technického dozoru stavebníka (TDS), který jako odborník na problematiku zateplování najatý investorem (tedy vámi) pomáhá provést investora všemi úskalími spojenými s posouzením původního stavu domu, výběrem optimálního řešení, výběrem a následnou kontrolou stavební firmy, přejímkou hotového díla a s případnou reklamací. Investice do zkušeného TDS se rozhodně vyplatí a může být nakonec kompenzována úsporami při realizaci a výběru materiálů nebo minimalizací tzv. víceprací. Sehnat se dá od 10 do 50 000 Kč, záleží na počtu návštěv na stavbě a velikosti domu. S pozdravem, Pavel Zemene

• Dobrý Filipe. Výskyt plísní v bytech je způsoben vysokou relativní vlhkostí v bytě v kombinaci s nízkou teplotou vnitřního povrchu konstrukce. Snaho je držet teplotu konstrukce dostatečně vysoko nad teplotou rosného bodu, kdy námdochází ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na konstrukci. Teplotu konstrukce můžeme zvýšit zateplením z vnější strany. U oken výměnou za ta s lepšími izolačními vlastnostmi (nejlépe s izolačním trojsklem). Vlhkost v bytě můžeme snížít jednak pravidelným intenzivním větráním (jednou za 2-3 hodiny na 3-5 minut). Obava z přílišného ochlazení místnosti v tomto případě není na místě. Vzduch má totiž velmi malou tepelnou kapacitu a po ukončení větrání se velmi rychle ohřeje od teplých stěn, podlahy a stropu. Další možností jak snížit vlhkost v bytě je použití odvlhčovače. V bytě jsou však kromě vlhkosti další nežádoucí jevy jako je prach, škodliviny z vybavení bytu, aerosoly, nepříjemné pachy apod. a ty udržíme na rozumné úrovni jen pravidelným větráním. U nových domů je často za tímto účelem instalované řízené větrání s rekuperací tepla, které zatistí vysokou kvalitu vzduchu díky jeho neustále výměně a použitým filtrům a zároveň minimální tepelné ztráty. S pozdravem, Pavel Zemene

- Diano, dobrý den a děkuji Vám za otázku. Podle našeho průzkumu v loňském roce žije v přehřátém domě či bytě bezmála každý druhý Čech. Proti letním vedrům tak mnohdy lidé nenaleznou útočiště ani ve svých domovech. Přehřívání vnitřních prostor v bytě nebo domě v letním období s sebou navíc může přinášet zdravotní rizika a celoroční výkyvy teplot zase příliš neprospějí Vaší peněžence. Komplexní zateplení domu v kombinaci s odpovídajícím stíněním oken Vám pomůže zabránit přehřívání interiéru a dosáhnut stabilnějších teplot během extrémně horkých letních měsíců. Ušetříte tak nejen na nižších výdajích za topení v zimě a v létě zase za klimatizaci. Na příkladu svého domu mohu uvést, že díky zmíněným opatřením se mi při vekovních teplotách přes 30°C dařilo udržovat vnitřní pokojovou teplotu pod 23°C. K zastínění oken jsem použil vnější žaluzie, které nepustí sluneční paprsky na skleněnou výplň oken (vzniklé teplo by postupně ohřívalo interiér domu), ale zároveň propustí dostatečné množství světla do domu. Proti přehřívání dále velmi pomáhá intenzivní větrání v brzkých ranních hodinách, kdy jsou teploty venku nižší než uvnitř domu. S pozdravem, Pavel Zemene

- Dobrý den, Dášo. Děkuji Vám za otevření této problematiky. Škodlivost vůči lidskému zdraví či dokonce rakovinotvornost polystyrenu jsou jedny z nejrozšířenějších mýtů a pověr v oblasti zateplování. Pochybnosti v minulosti vyvolával zejména retardér hoření HBCDD, u kterého nikdy nebyla prokázána jeho škodlivost při použití v pěnovém polystyrenu. Naopak je vědecky ověřeno, že zvýšením povrchové teploty obvodových stěn v zatepleném domu dochází k eliminaci rizik vzniku respiračních onemocnění. O zdravotní nezávadnosti polystyrenu svědčí také jeho široké využití v oblastech jako obalový průmysl, potravinářství nebo čištění odpadních vod. Z důvodu podezření na možné bioakumulativní účinky na mořské organismy (to nemá nic společného s rakovinou) došlo v roce 2015 u všech českých výrobců (pokud vím, tak podobně je tomu i v dalších zemích EU) k přechodu na surovinu s novým polymerním retardérem hoření, který splňuje přísná evropská kritéria. Obyvatelé domů zateplených pěnovým polystyrenem (i tím starším) nemají žádný důvod k obavám o své zdraví. S pozdravem, Pavel Zemene

- Dobrý den, Radime. Díky za Váš dotaz. V zásadě opravdu platí čím více, tím lépe. Přestože tak dnes odborníci doporučují 14 - 16 cm, nebál bych se pro maximální efekt ani 20 cm izolace. Trend vývoje cen energií je v poslední době zřejmý a investicí do větší tloušťky polystyrenu nemůžete prohloupit. Tím spíš, když rozdíl v ceně není nijak výrazný. Volba větší tloušťky izolantu celou rekonstrukci prodraží obvykle jen o jednotky procent konečné ceny. Připlácíme totiž pouze za objem použitého izolantu, zatímco lepidlo a práce stojí stejně. Vždy je však třeba vycházet ze stávajícího stavu domu. Pokud máte například přesah střechy 20 cm nemůžete zateplit tloušťkou 25 cm. Pokud váš dům stojí blízko uliční hranice, je třeba ji respektovat atd. S pozdravem, Pavel Zemene

- Hezký den i Vám, Deniso, a děkuji za Vaši otázku. Osobně bych i Vám investici do zateplení rodinného domu doporučil, neboť kromě finančních úspor nabízí i další významné výhody – snižuje riziko vzniku plísní, umožňuje využívat alternativní zdroje tepla, eliminuje přírodní vlivy degradující konstrukci domu a chrání lidské zdraví před respiračním onemocněním. Zateplením navíc budova zvyšuje svou hodnotu na trhu. - Co se týče návratnosti investice, záleží na mnoha faktorech. Zateplíme-li např. fasády, podlahu i stropy rodinného domu s ročními náklady na energie za vytápění okolo 50 000 korun, je možné ušetřit až 50 % těchto výdajů. Návratnost takové investice je v závislosti na provedené úpravě zhruba 10 let. Tuto dobu ale mohou výrazným způsobem zkrátit dotační programy. S pozdravem, Pavel Zemene

• Dobrý den Martino. Rozdíl mmezi fasádním a podlahovým polystyrenem je hlavně v rozměrové stabilizaci a toleranci rozměrů. Proto se používá na fasády fasádní a na podlahy, kde tolerance rozměrů (bavíme se o milimetrech) není tak kritická se používá polystyren pro všeobecné použití s odpovídajícím napětím v tlaku při 10% stlačení. Každý z těchto typů je označen rozdílným barevným značením na kratší hraně desky. Pro fasádní účely je kombinace značení zelená-černá-zelená. S pozdravem, Pavel Zemene

• Dobrý den Marto. Je vidět, že se problematice zateplování věnujete více do hloubky. V České republice existuje profesní sdružení nazvané Cech pro zateplování budov, které vydalo pravidla správného postupu při zateplování. Jedním z nich je nanášení lepící hmoty na izolant. U pěnového polystyrenu se lepidlo nanáší na obvodový rámeček plus 2 až tři terče uprostřed desky. Celková plocha lepidla by měla činit minimálně 40% plochy desky. Jiná situace je například u lepení desek z minerální vlny s kolmým vláknem. Ty se lepí celoplošně. S pozdravem, Pavel Zemene

- Hezký den, Andreo. Děkuji za Váš dotaz. Pokud dodržíte požadované postupy, můžete rovnou požádat o státní dotaci. Potřeba je doložit projektovou dokumentaci, energetický posudek, použití vhodných materiálů a najmutí odborné stavební firmy. Právě tyto požadavky má populární program pro zateplení rodinných domů Nová zelená úsporám (NZÚ). Žádat o dotaci lze před stavbou, v jejím průběhu, ale i po jejím dokončení. Potřeba je jen doložit všechny faktury, jak od materiálů, tak od stavební firmy. Podle výše dosažených úspor můžete získat zpět až polovinu nákladů. Doporučuji vám navštívit webovou stránku www.renovujdum.cz, kde najdete mnoho užitečných informací k dotacím. S pozdravem, Pavel Zemene

- Dobrý den, Jardo. Děkuji Vám za dotaz. Zateplovací práce trvají u většiny rodinných domů v průměru 20 - 30 dní. Chcete-li tedy zateplit ještě letos, máte nejvyšší čas se rozhodnout, neboť topná sezóna a s ní zhoršení počasí se nám kvapem blíží. Při rekonstrukci by především nemělo pršet a teplota by se měla držet nad nulou. Ideální období bývá jaro nebo podzim. V létě je třeba chránit stěny během provádění zateplení proti přímým slunečním paprskům. S pozdravem, Pavel Zemene

- Dobrý den, Radime. Děkuji za Váš dotaz. Bohužel, dostane-li se Vám do konstrukce vlhkost, problémy nastávají u většiny izolačních materiálu. Například zmiňovaná minerální vlna může v zimním období při působení běžné venkovní vlhkosti ztratit významnou část svých tepelně izolačních vlastností. To v praxi může znamenat výrazné zpomalení návratnosti celé investice, neboť nešetříte tolik peněz na energiích, jak bylo spočítáno v projektu. Tradiční bílý pěnový polystyren, ale i ještě výkonnější šedý polystyren, jsou naopak vysoce odolné a pevné materiály, které zvlhnutí a nasákavostí velmi dobře čelí, čímž si své izolační vlastnosti udržují i v zimě. - Co se týče Vašeho dotazu na výrazně nižší cenu pěnového polystyrenu, polystyren je skutečně takřka dvakrát levnější než minerální vlna. Tento faktor může být, věřím, pro mnoho majitelů domů klíčový, neboť se tím výrazně zkracuje návratnost celé investice. Rozdíl ceny má svůj původ v rozdílnosti hmoty v jednotlivých izolačních materiálech. 98% objemu pěnového polystyrenu je vzduch a přesto má běžně používaný typ na zateplování fasád desetkrát vyšší pevnost v tahu kolmo k rovině desky než nejčastěji používaná minerální vlna. S pozdravem, Pavel Zemene

- Zdravím Vás, Petro, a děkuji za Váš dotaz. Osobně bych zateplování v zimních měsících nedoporučil. Tento typ rekonstrukce je lepší provádět v příhodných podmínkách, ideálně neklesá-li teplota k bodu mrazu a neprší. Stěny, která jsou zateplované je třeba během aplikace chránit před přímým slunečním zařením stínícími sítěmi připevněnými na lešení. Zateplovací práce trvají u většiny rodinných domů v průměru 20 - 30 dní. U bytových domů to může trvat i déle zváště, pokud se mění i okna. Majitelé domů a bytů tak mají nejvyšší čas se rozhodnout, zda zateplí ještě letos, právě teď na přelomu srpna a září. - Co se týče doporučené tloušťky polystyrenu 10 cm, nerad bych ho rozporoval. V zásadě však platí čím více, tím lépe. Rozdíl v ceně není nijak výrazný - volba větší tloušťky izolantu celou rekonstrukci prodraží obvykle jen o jednotky procent konečné ceny. Připlácíme totiž pouze za objem použitého izolačního materiálu, zatímco lepidlo, kotvení a dokonce i práce stojí stále stejně. Větší tloušťka se vám naopak s ohledem na rostoucí ceny energií brzy vrátí. Rozdíl 1 cm tloušťky pěnového polystyrenu činí cca 10 Kč/m2 je při ceně celého zateplovacího systému pohybující se od 1200 do 1600 Kč/m2 minimální, avšak každý centimetr rohoduje o výši úspory. Proto se dnes odborníci včetně mě přiklánějí spíše k 14 - 16 cm, pro maximální efekt až k 20 cm izolace. Sám jsem si před pár lety nechal postavit pasivní dům, kde byly použity cihly tloušťky 25 cm a šedý pěnový polystyren o tloušťce 30 cm. To vše s odpovídající izolací podlahy, stropu a kvalitními okny s trojsklem doplněné řízeným větráním s rekuperací tepla. Při podlahové ploše 120 m2 platím za vytápění cca 5000 Kč/rok. Navíc jsem získal dotaci od SFŽP v rámci programu nová zelená úsporám, která mi investici do větších izolací kompenzovala. S pozdravem, Pavel Zemene

- Dobrý den, Járo. Děkuji za otázku. Co se týče výběru materiálu, důvody pro pěnový polystyren oproti minerální vlně jsem rozepsal v předchozí otázce. Polystyren má podstatně lepší mechanické i tepelně izolační vlastnosti, které může minerální vlna coby nasákavý materiál v zimních měsících výrazně ztrácet. Majitelům domu se poté nemusí investice do zateplení domu vrátit tak brzy, jak měli v projektu spočítáno. Stavební firmy navíc s minerální vlnou obecně dělají méně raději, neboť manipulace s ní vyžaduje poměrně komplexní ochranné pomůcky včetně respirátoru. - Co se týká otázky, jak na zateplení, ze všeho nejdřív je dobré nechat si energetickým specialistou vypracovat posudek a následně projektovou dokumentaci k domu. V ní Vám projektant doporučí např. optimální tloušťku zateplovacího systému. Ta se u polystyrenu s ohledem na předpokládaný vývoj cen energií v budoucích letech pohybuje mezi 14 až 16 cm, pro maximální efekt doporučují odborníci až 20 cm izolace. Kvalitní energetický posudek seženete od 10 do 20 000 Kč. Velmi se osvědčil tzv. technický dozor stavebníka (TDS), který jako odborník na problematiku zateplování najatý investorem (tedy vámi) pomáhá provést investora všemi úskalími spojenými s posouzením původního stavu domu, výběrem optimálního řešení, výběrem a následnou kontrolou stavební firmy, přejímkou hotového díla a s případnou reklamací. Investice do zkušeného TDS se rozhodně vyplatí a může být nakonec kompenzována úsporami při realizaci a výběru materiálů nebo minimalizací tzv. víceprací. Sehnat se dá od 10 do 50 000 Kč, záleží na počtu návštěv na stavbě a velikosti domu. Při výběru dodavatele poté vsaďte na ověřenou stavební firmu, na níž si určitě zjistěte dostatek referencí. S pozdravem, Pavel Zemene

- Dobrý den, Jendo. Děkuji za otázku. Potřeba zateplit dům nezávisí až tolik na typu domu, jako spíše na majiteli. Já osobně doporučuji zateplit dům, protože Vám přinese kromě finančních úspor i další významné výhody. Zateplení snižují riziko vzniku plísní, umožňují použití alternativních zdrojů tepla, eliminují přírodní vlivy na degradaci stavebních konstrukcí, ale třeba i chrání lidské zdraví před řadou respiračních chorob. Zateplená budova má navíc na realitním trhu podstatně vyšší hodnotu než domy bez zateplení. - Máte-li dům z roku 1983, můžete podle našich výpočtů ušetřit 20 – 35 % výdajů za energie ročně, zateplíte-li pouze obvodové stěny. Pokud byste plánoval zateplit tzv. komplexně, což znamená včetně výměny okenních a dveřních konstrukcí, můžete dosáhnout na roční úsporu až 60 či 70 % výdajů za energie. - Co se týče výběru materiálu, existuje na českém trhu široké spektrum izolantů. Dlouhodobě nejpopulárnější je pěnový polystyren, kterého bývá v Česku každý rok 85 % spotřebováno právě v oblasti zateplování budov. Oblíben je díky svým mechanickým vlastnostem v čele s pevností, lehkostí, vysokou odolností a prokázanou životností minimálně 50 let. Vedle toho má vynikající tepelně izolační vlastnosti a jedná se o zcela ekologický a recyklovatelný materiál. Nejlepším řešením je i v poměru cena výkon. Druhým nejpoužívanějším tepelně izolačním materiálem je minerální vlna. Ta je cca dvakrát dražší, má desetkrát nižší pevnost v tahu, třikrát nižší modul pružnosti ve smyku, 7-10 krát vyšší objemovou hmotnost, vyšší nasákavost (využívá se u tzv. zelených střech jako materiál zadržující vlhkost pro výživu rostlin). Vlivem běžné vlhkosti v konstrukci může výrazným způsobem ztrácet své izolační vlastnosti. Po navlhnutí navíc ztěžkne a hrozí riziko tvorby trhlin v zateplovacím systému. Minerální vlna se využívá zejména u výškových budov nad 9 nadzemních podlaží kvůli své vyšší požární odolnosti. Kontaktní zateplovací systém s minerální vlnou má třídu reakce na oheň A1 nebo A2 a systém s pěnovým polystyrenem má třídu reakce na oheň B, tedy druhou nejvyšší ze 6 stupňové škály. - Kondenzace páry či rosení ve stěně se obávat nemusíte. Je-li zateplení domu provedeno odborně za pomocí ověřené stavební firmy, mělo by naopak dojít ke snížení vlhkosti a eliminaci rizika vzniku plísní. Vzniku plísní totiž napomáhá nízká teplota na vnitřním povrchu obvodové konstrukce v kombinaci s vysokou relativní vlhkostí v místnosti. Jistě jste zaznamenal, že kvalitní okna s izolačním trojsklem se narozdíl od těch s dvojsklem v zimním období nerosí. Využívá se zde stejný efekt jako u zateplení neprůsvitné části obvodové konstrukce. Zateplením obvodové konstrukce z vnější strany se teplota na vnitřní straně konstrukce zvýší, a tím se předchází srážení vzdušné vlhkosti na stěně. Pokud zároveň pravidelně intenzivně (nejlépe napříč domem či bytem) větráme (jednou za 2-3 hodiny na 3-5 minut) riziko vzniku plísní je minimální. S pozdravem, Pavel Zemene

- Dobrý den, paní Dufková. Děkuji za Vaši zprávu. Tvrzení, že by zateplení starého domu způsobovalo bujení plísní uvnitř či na fasádě, musím jednoznačně vyvrátit. Plísně naopak většinou vznikají v nezateplených stavbách s vysokou vnitřní vlhkostí, způsobenou typicky nedostatečným větráním. Kvalitní vnější zateplení naopak odstraní tepelné mosty a zabraňuje vzniku vodní páry na zdivu, čímž se výrazně snižuje vlhkost a pravděpodobnost vzniku plísní. Odborně provedené zateplení tedy spíše předchází vzniku plísní a prodlužuje životnost domu. Pokud se vám plísně přesto objevily, příčinu lze hledat spíše v utěsnění spár u oken a dveří v kombinaci právě s nedostatečným větráním. V žádném případě nelze jejich vznik přisuzovat zateplení domu. Na druhou stranu s vámi souhlasím, že k historickým budovám a zváště k těm památkově chráněným by mělo být přistupováno citlivě. To co popisujete ohledně vzniku plísní má většinou svůj původ v neodstranění přísunu zemní vlhkosti vzlínáním do zdiva. Starší domy totiž neměli dostatečně řešené odizolování od zemní vlhkosti. Zateplení pak už jen tuto poruchu umocnilo. S pozdravem, Pavel Zemene