Rostou na loukách, v zahradách, kolem cest a na okrajích lesa většinou ve skupinách. Při houbaření si ale jedlé druhy pečárek snadno můžete splést s jinou, mírně jedovatým žampionem zápašným. Jak ho ale rozeznat, když jsou si všechny žampiony tak podobné?
Jedovatý žampion páchne a mění barvy
Jak už její název napovídá, tahle houba páchne, po karbolu. Některým houbařům, zvlášť kuřákům, ale tato houba začerstva nezapáchá a žádný rozdíl v porovnání s jinými pečárkami nepociťují! Jednoznačně to tedy poznáte až při jejich vaření – jenže ve chvíli, kdy už máte hrnec plný třeba žampionové polévky, už je ale pozdě.
Základním znakem, že jde o žampion zápašný, je změna jeho barvy. Stačí rýpnout do klobouku nebo do spodní části nohy a uvidíte okamžitou barevnou reakci. Zatímco třeba jedný žampion ovčí pomalu zežloutne a změna barvy je trvalá, zápašný zežloutne, ale za chvíli zase zbělá!
Otrava houbami: Jaké jsou příznaky?
Příznaky otravy jsou pocení a zčervenání, doprovázené nepříjemnými žaludečními křečemi. Každý člověk sice nemusí reagovat na jed obsažený v této houbě takto intenzivně, přesto však není třeba riskovat. Vždyť je v lese tolik jiných jedlých hub.
