Chemický útok tady moc nepomůže. Klíšťata totiž využívají k cestování všechny dostupné „dopravní prostředky“ a za chvíli je tak máte na zahradě znovu. Svezou se s myší a dalšími drobnými hlodavci, se zajíci, ježky, ptáky, vysokou zvěří. Klidně k přesunu na zahradu použijí i vaši kočku nebo psa. Přesto ale existují způsoby, jak jejich výskyt minimalizovat.
Klíště ze stromů neskáče, je slepé! Číhá v trávě...
Jedním z rozšířených mýtů je ten, že klíšťata na nás skákají ze stromů. Není to pravda, klíště je prakticky slepé, rozeznává jen světlo a tmu. Zato má velmi vyvinuté další smysly, kterými na dálku umí vycítit svého potencionálního hostitele a jenom čekají, až bude „kořist“ v dosahu jejich kusadel.
Na tu číhají ve vyšší trávě nebo na větvičkách keřů, kam vylezou ze svého úkrytu. Tím může být třeba vlhký porost, hrabanka nebo kompost. Všechny drobné rostlinné zbytky proto ukládejte na místo co nejvzdálenější zónám, kde se často pohybujete.
Důležité je dát klíšťatům co nejméně šancí k útoku. Vyplatí se proto trávník sekat na co nejmenší výšku (tzv. „angličana“). Pravidelně také zkracujte okrasné keře, ozdobné trávy umístěte co nejdál od chodníčků.
Strategie obrany: Vytvořte nárazníkové zóny
Účinnou obrannou strategií je vytvořit na zahradě nárazníkové zóny, s jejich pomocí klíšťatům ztížíte přesuny:
- Pomůže stříhat trávu i u okrajů chodníků, stejně jako všechnu přečnívající vegetaci kolem nich.
- Chodníčky a přístupové cesty vydlážděte, cestičky vysypte kamínky, štěrkem nebo dřevěnou štěpkou.
- Zahradní posezení i hrací plochy pro děti umístěte dále od plotu, převislých keřů i ptačích krmítek.
- Zlikvidujte kapradiny a jiné přízemní rostliny, přerůstající do zahrady z jiných pozemků.
Jak má nárazníková zóna vypadat:
1- linie lesa či křovinového porostu
2- květinová zahrada - s použitím rostlin, které nelákají vysokou zvěř
3- větve ke spálení a ptačí krmítka umístit vně nárazníkové zóny
4- hranice nárazníkové zóny – dlažba, štěrk, kamínky, písek, dřevěná štěpka, by měla být nejméně 70 cm široká a 10 cm hluboká
5- hrací zóna pro děti by měla mít podklad z dřevěných štěpků či písku
6- nezpevněné pochozí plochy kolem domu by měly být kryty kamínky, štěrkem či dřevěnou štěpkou
Co dělat, když už se do nás klíště zakousne
Klíšťata jsou přenašeči pro člověka (ale i pro psa nebo kočku) mnoha nebezpečných chorob. Těmi nejznámějšími jsou borelióza, klíšťová encefalitidu a ehrlichióza. Proto je nutné klíště odstranit co nejdříve po jeho nalezení. Jak?
1) Určitě místo, kde se zakouslo, nepokapávejte olejem, mastí a jinými „osvědčenými“ látkami. Dusící se klíště začne zvracet a právě tak vám vnese do krve případnou infekci! Rozhodně ho ani nerozmačkávejte, vytlačili byste do rány obsah střev.
2) Vytáhněte ho pinzetou nebo speciální kartou se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí a vytlačení obsahu střev do rány. (pořídíte ji např. na www.kliste.cz. Pokud přece jenom v ráně zůstala kusadla, není se čeho obávat. Infekce z nich nehrozí a odhojí se stejně jako tříska.3) Ranku pečlivě vydesinfikujte! „Chytli“ jste klíště v některé z rizikových oblastí (viz mapy)? Pak ho můžete poslat v pevném obalu k vyšetření, zda nebylo infekční, A to například laboratoři Státního veterinárního ústavu v Českých Budějovicích nebo na parazitologii nestátní společnosti Protean. Vyšetření stojí něco přes 600 Kč, ale budete mít jistotu, zda nejste infikováni.