2°C
Exotice přišel „na chuť“ už v dětství. Začalo to ananasem, který mu kdysi složitě sehnala sestra (za socialismu to bylo téměř nedostupné zboží!). Z růžice se mu sice nový vypěstovat nepodařilo, ale to ho neodradilo od dalších experimentů.
Když už něco pěstovat, tak ať se to dá sníst!
Vyznává zásadu, že když už pěstovat něco, co vyžaduje péči, tak ať to není „jen“ okrasná kytka, ale ať se dá i něco sníst. „Ono přece jenom to, co dozraje na stromě, byť pěstovaném u nás, je chuťově mnohem lepší, než něco, co bylo utrženo nezralé, aby to sem stihlo doputovat,“ říká Stanislav Hecht.
Čokoláda, po které se netloustne? Vyroste vám na stromě!
Jitrnicovník z Dařbujána a Pandrholy byl stromem žel opravdu jen pohádkovým. Ale čokoládovník? Ten skutečně existuje! A můžete ho pěstovat dokonce…celý článek
Ví, jak doopravdy chutná mango
Jenom mangovníků má Stanislav Hecht desítky odrůd. „Je to moje sběratelská úchylka. Kdo neochutnal mango, utržené přímo ze stromu, neví, jak vlastně doopravdy chutná,“ tvrdí.
Od citrusů až po muďoul
Kromě manga má ale ve sbírce také mnoho odrůd avokáda, liči, longanů, řadu tzv. sapot ((např. „čokoládovník“) karamboly, nejrůznější annony, brazilské grumichany, barbadoské třešně i různé chlebovníky vč. jackfruitu.
Jeho sbírka pokračuje přes řadu odrůd banánovníku, různá „jablka“ z jihovýchodní Asie (např. rose apple, malay apple, wax apple) i několika odrůd pitahaye, guava a ananasovníků.
Kromě mangovníků mu ale nejvíce učarovaly také muďouly neboli „banány severu“, kterých má také desítky odrůd. Stromy s indiánským jménem pawpaw (čti poupou) se totiž dají pěstovat i na našich zahradách - snesou dokonce až 28 stupňové mrazy. Jejich ovoce s pudinkovou konzistencí chutná po banánech s příchutí manga.
Vrcholem sbírky bude obří tropický skleník
„Sám už se těším na relaxaci v zeleni v době krátkých podzimních a zimních dnů, je to úžasné,“ říká. Tropické zážitky si ale nechce nechat jen pro sebe. Po dokončení bude moci jeho skleník navštěvovat i veřejnost.
