5°C
Čas od poloviny prosince do konce března je tím pravým pro zkracování ovocných stromů. Ty jsou totiž momentálně v období tzv. vegetačního klidu a citlivý řez je tak příliš neoslabí. Týká se to především jabloní a hrušní; broskve, meruňky nebo švestky můžeme stříhat hned po sklizni.
Jak začít?
Předtím, než se pustíte do práce, zauvažujte chvíli nad tím, v jakém je strom stavu a co s ním máte dále v plánu. Důležité je například, zda se jedná o mladý stromek, jehož korunu je třeba zapěstovat, neobo naopak o starý a přerostlý strom, který potřebuje zmladit a zbavit přehoustlých nebo odumřelých větví. Dle toho volíme vhodný postup i nářadí.
Druhy řezu
Velmi častým způsobem zkracování je tzv. řez plodonosného obrostu. Během něj zkracujeme silné větve, čímž podpoříme růst větví slabších, na kterých příští rok narostou plody. Řídíme se stavem stromu, mladé a bujně rostoucí stromu můžeme zkrátit výrazněji, u starých stromu postupujeme opatrně. Obecně se tato metoda používá u přerostlých a zanedbaných stromů. V následujícím roce na ni často navazuje prořezání plodonosného obrostu - pokud naroste mladých větví příliš, je třeba je protřídit, aby byla úroda kvalitnější.
Dále je možno aplikovat takzvaný obnovovací řez, a to většinou každorošně. Při něm odstraňujeme starší letorosty, které již odplodily a budou nahrazeny mladými větvičkami. Střih provádíme na několik málo pupenů.
U hustých stromů můžeme provést také takzvaný usměrňovací řez, během nějž z vnitřku koruny odstraníme část mladých letorostů, čímž se strom provzdušní a je také usnadněn přístup v době sklizně.
Co budeme potřebovat?
K zimnímu řezu většinou postačí jednoduché zahradnické nůžky, na silnější větve vezmeme pilku. Pokud se jedná o vyšší strom, usnadní nám práci teleskopický nástavec, na nějž pilku upevníme. Řezy silnější než 1,5 cm se doporučuje ošetřit štěpařským nebo včelařským voskem, aby strom zbytečně neztrácel mízu nebo ho nenapadla infekce.
