Klíněnka zabíjí kaštany. Jak s ní bojovat?

20. listopadu 2012 ● 22:49

Zpět
na

Nenápadný motýl klíněnka jírovcová se v posledních letech stal synonymem agresivního škůdce. Radíme, jak se mu postavit.

Škůdce z jihu Evropy

Klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella) byla poprvé pozorována v polovině 80. let na území bývalé Jugoslávie. K nám se rozšířila přibližně o 10 let později. Klíněnka sama o sobě vypadá jako naprosto nenápadný motýlek, velmi podobný molu. Nejviditelnějším projevem jejího výskytu jsou celoročně zrzavé koruny jírovce maďálu, lidově nazývaného kaštan koňský.

Životní cyklus klíněnky

Vznik suchých puchýřů i následné zasychání a opadávání listů je způsobeno larvou klíněnky. Ta se líhne z vajíček nakladených na svrchní sranu listu, aby se vzápětí prokousala do jeho vnitřního pletiva. Uvnitř listu stráví larva celé své vývojové období, během kterého list z vetší části poškodí. Poté vytvoří kuklu, ze které vznikne motýl, zasažený list naopak usychá. Motýl později naklade vajíčka - opět na listy - a celý proces se opakuje. Během jediné sezony se stihnou vylíhnout tři generace klíněnek. V našich zeměpisných šířkách tento motýl nemá žádné přirozené nepřátele a proto došlo velmi rychle k jeho přemnožení.

Jak se škůdcem bojovat?

Ač doposud nebyla objevena stoprocentně účinná metoda, proti klíněnce se lze bránit několika způsoby. Všechny vycházejí z toho, že larvy přežívají zimní období ukryty ve spadaném listí a v kůře na kmeni stromu. Na jaře se z nich líhnou motýlci, kteří migrují zpět do koruny. Důležité je tento koloběh narušit. Nejúčinnější je hrabání listí pod napadenými stromy a jeho likvidace. Dříve se doporučovalo především pálení, to má ale napříznivé účinky na ostatní druhy hmyzu, které se na stromech a v jejich okolí vyskytují. Nejšetrnější je tak zasažené listy kompostovat. Vysoké teploty a nedostatek kyslíku v dobře založeném kompostu larvy klíněnky zlikvidují, některé jiné organismy však dokáží uniknout. Existují také chemické postřiky - například Nomolt nebo Dimilin - které bývají aplikovány na kůru jírovců. Opět však dochází k zasažení všech druhů hmyzu v lokalitě. Navíc, takovéto postřiky není možné provádět ve větší míře v osídlených oblastech a už vůbec ne v chráněných územích. Skutečně účinná látka, která by měla vliv pouze na zástupce klíněnky, je momentálně předmětem vědeckého výzkumu.