2°C
Netřesky (latinsky Semeprevivum) pocházejí z velehorských oblastí Atlasu, Alp a Karpat. Právě na horských stanovištích, chudých na kvalitní půdu a často i vlhkost, vznikla jedna z jejich nejtypičtějších vlastností - odolnost vůči nepříznivým podmínkám. Dokonce můžeme říci, že netřesky tyto podmínky vyhledávají: nejlépe se jim daří na suchých místech s minimem zeminy, kde nemusí soupeřit s ostatními rostlinami a netrpí přílišnou vlhkostí.
Netřesk umí hospodařit s vláhou
Netřesk vytváří nízké růžice špičatých listů. Patří mezi dužnaté rostliny, které si v období vlhka vytvářejí se svých plativech zásoby tekutiny, ze které poté v suchém období žijí. Dle množství tekutiny v listech se také mění jejich vzhled: po dešti nebo zálivce je růžice rozvinutá a listy tlusté, zelené. Při delším nedostatku vláhy se netřesk "zabalí" do kuličky, listy ztmavnou, případně až zčervenají. Barevnost záleží především na konkrétním druhu. Těch bylo původně okolo šesti desítek, postupně však přibyly tisíce uměle vyšlechtěných kultivarů, které se kromě barvy mohou lišit také velikostí či nároky na stanoviště.
Všimněte si pěkných kvítků
Netřesky kvetou v letním období (nejčastěji červenec - srpen). Květenství má podobu dužnaté lodyhy, která je zakončena střapcem květů zelené, nachové, až namodralé barvy, při bližším pohledu velmi efektních. Rostlina se však nejčastěji množí vegetativně: na okraji listnaté růžice se vytvoří drobné kuličky, které postupně rostou a nakonec se od mateřské rostliny uvolní. Většinou se zachytí v nedaleké štěrbině, spáře nebo mezi kameny, kde velmi rychle zakoření a postupně vytvoří novou kolonii.
Netřesky existují v desítkách barevných kultivarů, pěstovat je můžete i v květináči.
Autor: Profimedia.cz
Základem je vhodné stanoviště
Pokud se chcete pustit do pěstování netřesků, pořiďte si první sazenici v zahrádkářství nebo hobbymarketu; přírodní netřesky jsou u nás i v okolních zemích chráněny zákonem. Stanoviště volte tak, aby bylo co nejslunnější, suché až velmi suché a s minimem úrodné zeminy. Ideální jsou štěrbiny na velkých kamenech, staré zídky, bonsaiové misky nebo štěrkové plochy. Dříve bývaly netřesky vysazovány na střechu - odtud také pochází jejich název. Lidé totiž věřili, ze pokud vysadí ne dům netřesky, blesky se mu budou vyhýbat a třísknou jinam.
S hnojivem a vodou opatrně!
Chcete-li netřesky přihnojit, použijte začátkem jara malé množství substrátu nebo sušených "kravinců". Netřesky nesázejte do běžné hlíny mezi ostatní rostliny - bude zde na ně málo světla a příliš vlhko, dužnatá růžice v takových podmínkách snadno shnije. Nejčastějšími parazity, kteří netřeskům škodí, patří kromě plísní také mšice, svilušky a mravenci, kteří si okolo růžice budují svá hnízda.
Pokud s pěštováním netřesků doposud nemáte zkušenost, vřele vám ho doporučujeme. Jedná se o velmi nenáročnou a přitom krásnou rostlinu, která do vaší zahrady přinese kus velehorské přírody.
