Foliovník patří k oblíbeným doplňkům našich zahrádek. Jeho hlavní výhodou je prodloužení vegetační doby zeleniny, kterou můžeme díky teplejšímu prostředí sázet dříve zjara a sklízet až do podzimu. Oproti skleníku vyjde jeho stavba výrazně levněji. Postavit si můžete vetší, robustní kostrukci, nebo naopak malé pařeniště, které lze přenášet podle potřeby.

Základem je kvalitní skelet

Základem foliovníku je samozřejmě jeho kostra. Ta bývá zpravidla vytvořena z pozinkovaných nebo hliníkových profilů, případně dřevěných latí. Můžete si vybrat některý z komerčních produktů, nebo navrhnout a sestrojit vlastní konstrukci.

Základy foliovníku mohou být ve srovnání se skleníkem subtilnější, nejčasteji jsou jednitlivé sloupky zabetonovány do země. Žádné základové pasy nebo další zpevnění však není třeba.

Folie se mohou velmi lišit

Velmi důležitou součástí foliovníku je také samotná folie. Především na její kvalitě totiž záleží vlastnosti foliovníku. Pokud použijete běžnou folii o tlouštce desetiny milimetru, je velmi pravděpodobné, že ji kvůli povětrnostním vlivům a agresivnímu UV záření budete muset po jediné sezoně vyměnit. Vyrábí se také speciální folie s UV filtrem, které by měly být o poznání odolnější. Nejmodernější folie se skládají ze tří vrstev, přičemž každá má specifické vlastnosti. Svrchní vrstva pohlcuje škodlivé UV paprsky, prostřední vrstva má velmi dobré izolační vlastnosti a dokáže tak uvnitř skleníku přes noc udržet o poznání vyšší teplotu, než obyčejná igelitová folie. Spodní vrstva "sendviče" má pak speciální povrchovou úpravu která zajišťuje, že se na ní nesráží krůpěje vody. To hraje důležitou roli z hladiska šíření plísní a houbových onemocnění rostlin.

Ve foliovníku vypěstujete i melouny.
Ve foliovníku vypěstujete i melouny.
Autor: Profimedia.cz
Nezapomeňte měnit zeminu!

Důležitou roli při stavbě foliovníku hraje také výběr vhodné lokality. Ideální je samozřejmě maximální množství dopadajících slunečních paprsků. Konstrukce by současně měla být v závětří, aby nehrozilo její poškození v horším počasí.

Kvalita vypěstované zeleniny přímo závisí na vhodné půdě. Říká se, že nejlepší zárukou vydařené úrody je směs kvalitní půdy a hnoje. Zeminu musíme ve skleníku každý rok (případně jednou za dva roky) měnit. Jednak se vyčerpá, jednak se v ní drží choroboplodné zárodky, které mohou uškodit naši zelenině.

Vyplatí se zvážit také systém vytápění. Díky němu se nebudete muset obávat nočních mrzíků a doba, po kterou budete moci foliovník využít, se ještě prodlouží.

V dnešní době, kdy za zeleninu často velmi pochybné kvality  platíme  vysoké ceny, se foliovník vyplatí dvojnásob: pochutnáte si a ještě ušetříte spoustu peněz. Proto neváhejte a pusťte se do jeho stavby!

Fotogalerie
4 fotografie