4°C
Jahodníky velkoplodé, latinsky Fragia annanasa, jsou oblíbené vytrvalé rostliny, které plodí drobné ovoce – jahody. Tento druh je velmi populární v mírném pásmu a proto se mu dobře daří na celém území České republiky. Přesto se ale může zahrádkáři stát, že jeho jahodníky příliš neplodí nebo mu veškerá úroda shnila. Kde se stala chyba? Zkusíme vám dát pár rad, které pomohou.
Výživa půdy je základ
Pěstování jahod není žádná velká věda, přesto je důležité dbát na správnou výživu a kvalitu zeminy. Již správné umístění jahod tvoří základ k úspěchu. Sestavili jsme pro pár základních rad, které vám pěstování zjednoduší.
- Jahodníky vyžadují kvalitní, na živiny bohatou půdu, která bude dostatečně zásobena dusíkem. Je proto důležité jahodníky hned z jara pravidelně přihnojovat kravským hnojem či kompostem (ideálně 7 kg hnoje na 1m2). Nejlepším řešením je zeminu přihnojit již několik týdnů před plánovanou výsadbou sazenic a dobře prokypřit.
- Pokud máte již starší několikaleté sazenice, pak je nezapomeňte přihnojovat během celého roku. Ale pozor, malou úrodu může způsobit i přehnojení!
- Pokud máte jahody vysazené v květináčích či na balkóně, pak je přihnojujte rašelinovým substrátem.
- Jahodníky nejvíce uhnívají, pokud jsou vysazeny na volné záhony. Proto se doporučuje výsadba jahod na vyvýšené hrůbky do černé fólie, která zakrývá zeminu. Černá barva přitahuje světlo a půda se pod ní pěkně prohřívá a brání tak výkyvům teplot a rychlému vysoušení. Navíc zjednodušuje okopávání jahod a plody se méně špiní o okolní zeminu.
- Obdobným řešením je také obložení rostlinek slámou. Vyšší vrstva slámy (cca 6 centimetrů) jahody chrání před nedostatkem závlahy či mokrem. Někteří zahrádkáři přikrývají půdu slámou i pod černou fólií.
- Jahodníky jsou také náročné na pravidelnou zálivku. Nejvíce rostliny zalévejte v období květenství. Před sklizní je dobré naopak tři dny zavlažovat jen mírně.
- Jahody sklízejte pravidelně, aby se byliny příliš nevyčerpávaly. Dobré je také dbát na pravidelné odstraňování bočních šlahounů, které rostlině berou sílu. Nezapomínejte jahodníky také pravidelně okopávat.
- Rostliny vyžadují plné slunce a proto je vysazujte výhradně na slunná stanoviště.
Škůdci a choroby jahodníku
Trápí vás zažloutlé listy? Pak se nic neděje, jahodník má nedostatek minerálů – vápníku, železa a hořčíku. Vše vyřeší speciální draselné hnojivo.
Plesniví vám jahody? Pak zapomeňte na chemikálie. Po postřiku se jahody nesmí týden sbírat, takže je lepší napadené plody odstranit, aby se plíseň nemnožila. V zahradnictví nám doporučili rostliny preventivně ošetřovat zálivkou s přírodními mikroorganismy, které případné plísně hned po výskytu zahubí.
Napadení houbou Phytophora cactorum poznáte uhníváním plodů i listů jahodníků. Choroba má mnoho podob a je proto těžké ji rozeznat. Obecně se vyskytuje na vlhkých stanovištích s nižšími teplotami.
Na jahody mnoho škůdců nejde, tím nejznámějším je však květopas. Brouk nakousává poupata bylin, ty poté zaschnout a opadají. Květopas rostliny napadá brzy na jaře, je proto dobré ošetřit rostliny speciálním postřikem. Ten opatrně nanášíme jen do srdíček jahodníků.
Které druhy jsou nejodolnější?
Z raných odrůd jsou oblíbené jahody Honeyoe, Senga gigana, Darselekt a Korona.
A ony šlahouny = odnože nechávám zakořeniti do kelímků od jogurtů z boku nastřižený, aby v nich šlahoun lépe držel a vznikne tak sadba 1. třídy, bez porušení kořenů, narozdíl od vyrývání zakořeněných na záhonu a mohu si je pak zasaditi kam chci. Kořeny u jahodníku si jdou za vodou až do hloubky 2m 
Srdíčko v duši a dobrou chuť 
