Pěstování vlastní zeleniny, ovoce nebo květin pro krásu je stále populárnější. Spousta lidí se do něj pouští nejen proto, aby měla čím vyplnit volný čas. Hodně z nich chce mít pod kontrolou, co jí. Nestojí o chemicky ošetřené plodiny. Proto si musí opatřit přírodní hnojivo, a to nejlépe kompostováním. Základ kvalitního kompostu si přitom můžete zajistit právě teď na podzim, při úklidu se totiž na každé zahradě hromadí větve z ostříhaných stromů, shrabané listí nebo plsť vyhrabaná z trávníku po vertikutaci. Kromě zahradního odpadu zužitkujete do kompostu také domácí bioodpad. Takže máte zadarmo vysoce kvalitní hnojivo, po němž zahrada prospívá a úroda je mnohem bohatší. 

Dvoje dvířka pro odebírání humusu a ventil pro regulaci proudění vzduchu. Kompostér K 390 má objem 400 litrů.
Autor: Mountfield

 

Šetří místo a nos

Dnešní zahrádky jsou většinou podstatně menší, než byly za našich babiček. Proto je potřeba využít každý kout. Málokomu se chce obětovat jeden kout zahrady na klasickou kompostovací hromadu. Je tu proto cesta, jak si opatřit vlastní kompost bez nepříjemného odéru a ztráty místa. Prostě si pořídíte ekologické stavebnicové kompostovací silo nebo kompostér. 

Jak velký?

Levnější je tradiční způsob otevřeného kompostování, tedy kompostovací sila, která jsou snadno sestavitelná a mají objem až 650 litrů. Ale výhodnější a čistší variantou jsou uzavřené modely o objemech od 400 do 720 litrů, které se vybírají podle rozlohy pozemku.  Například pro zahradu do 200 m2 by měl postačit kompostér o objemu 400 l. 

Model K 700 pojme 720 litrů zahradního odpadu či domácího bioodpadu. Má zvýšený počet ventilačních otvorů a jehlanovitý tvar pro absolutní stabilitu.
Autor: Mountfield

Hledejte dvířka

Všechna sila i kompostéry jsou bez dna, aby měla biomasa volný styk s půdou. „Aby kompost dobře zrál, potřebuje dostatek vzduchu. Proto jsou moderní kompostéry opatřeny otočným ventilem pro lepší regulaci,“ vysvětluje produktový manažer Filip Suchomel ze společnosti Mountfield. A na co si dát při výběru modelu pozor? Zaprvé potřebujete mít boční dvířka, jinak si uzrálý kompost neodeberete. Zadruhé věnujte pozornost použitému materiálu.  Aktuální je to především teď, před zimou. „Ptejte se po mrazuvzdorném vysokohustotním polyetylenu. Obyčejný plast snadno promrzne, zkřehne a popraská. Další výhodou je, když jsou kompostéry černé. Lépe přitahují sluneční svit, je v nich tepleji a humus zraje rychleji,“ dodává Suchomel. Proces zrání přitom redukuje průběžně objem biomasy. Vy tak můžete přisypávat další vrstvy a uzrálý humus máte zhruba za rok. 

Kompostovací silo je snadno sestavitelné, má objem 650 litrů a je dobrou alternativou pro příznivce klasického kompostování.
Autor: Mountfield

Co kompostovat?

ovocné a zeleninové odpady

kávové  a čajové zbytky

slupky (kůra citrusových plodů jen v malém množství)

vaječné skořápky

listí, drnové řezy

uvadlé květiny, seno, posekaná tráva

nalámané nebo rozdrcené zahradní odpady, kůra, piliny 

Co nekompostovat!

kosti, zbytky a odřezky z masa

omáčky, tuky, majonézy

cigaretový popel a nedopalky

obsah pytlíků z domácích vysavačů

oddenkový plevel (např. svlačec, bršlice kozí noha, pýr...)

nemocné rostliny a chemicky ošetřené materiály

nať z brambor 

Do kompostu rozhodně nepatří žhavý popel a lehce hořlavé materiály!