Pěstování vlastní zeleniny, ovoce nebo květin pro krásu je stále populárnější. Spousta lidí se do něj pouští nejen proto, aby měla čím vyplnit volný čas. Hodně z nich chce mít pod kontrolou, co jí. Nestojí o chemicky ošetřené plodiny. Proto si musí opatřit přírodní hnojivo, a to nejlépe kompostováním. Základ kvalitního kompostu si přitom můžete zajistit právě teď na podzim, při úklidu se totiž na každé zahradě hromadí větve z ostříhaných stromů, shrabané listí nebo plsť vyhrabaná z trávníku po vertikutaci. Kromě zahradního odpadu zužitkujete do kompostu také domácí bioodpad. Takže máte zadarmo vysoce kvalitní hnojivo, po němž zahrada prospívá a úroda je mnohem bohatší.
Šetří místo a nos
Dnešní zahrádky jsou většinou podstatně menší, než byly za našich babiček. Proto je potřeba využít každý kout. Málokomu se chce obětovat jeden kout zahrady na klasickou kompostovací hromadu. Je tu proto cesta, jak si opatřit vlastní kompost bez nepříjemného odéru a ztráty místa. Prostě si pořídíte ekologické stavebnicové kompostovací silo nebo kompostér.
Jak velký?
Levnější je tradiční způsob otevřeného kompostování, tedy kompostovací sila, která jsou snadno sestavitelná a mají objem až 650 litrů. Ale výhodnější a čistší variantou jsou uzavřené modely o objemech od 400 do 720 litrů, které se vybírají podle rozlohy pozemku. Například pro zahradu do 200 m2 by měl postačit kompostér o objemu 400 l.
Hledejte dvířka
Všechna sila i kompostéry jsou bez dna, aby měla biomasa volný styk s půdou. „Aby kompost dobře zrál, potřebuje dostatek vzduchu. Proto jsou moderní kompostéry opatřeny otočným ventilem pro lepší regulaci,“ vysvětluje produktový manažer Filip Suchomel ze společnosti Mountfield. A na co si dát při výběru modelu pozor? Zaprvé potřebujete mít boční dvířka, jinak si uzrálý kompost neodeberete. Zadruhé věnujte pozornost použitému materiálu. Aktuální je to především teď, před zimou. „Ptejte se po mrazuvzdorném vysokohustotním polyetylenu. Obyčejný plast snadno promrzne, zkřehne a popraská. Další výhodou je, když jsou kompostéry černé. Lépe přitahují sluneční svit, je v nich tepleji a humus zraje rychleji,“ dodává Suchomel. Proces zrání přitom redukuje průběžně objem biomasy. Vy tak můžete přisypávat další vrstvy a uzrálý humus máte zhruba za rok.
Co kompostovat?
ovocné a zeleninové odpady
kávové a čajové zbytky
slupky (kůra citrusových plodů jen v malém množství)
vaječné skořápky
listí, drnové řezy
uvadlé květiny, seno, posekaná tráva
nalámané nebo rozdrcené zahradní odpady, kůra, piliny
Co nekompostovat!
kosti, zbytky a odřezky z masa
omáčky, tuky, majonézy
cigaretový popel a nedopalky
obsah pytlíků z domácích vysavačů
oddenkový plevel (např. svlačec, bršlice kozí noha, pýr...)
nemocné rostliny a chemicky ošetřené materiály
nať z brambor
Do kompostu rozhodně nepatří žhavý popel a lehce hořlavé materiály!