Plevele, které se dají jíst! Zkuste kopřivu nebo ptačinec!

Dříve, než se vydáme za konkrétními rostlinami, uveďme si alespoň pár základních pravidel, kde a jak rostliny sbírat. "Rozhodně bych se vyhnula místům u silnice nebo ve městě, kam chodí lidé venčit psy," říká Věra Vačkářová, která procházky za jedlými rostlinami pořádá již mnoho let, například v pražské zahradě Bubec. "Není vhodné také rostliny sbírat v blízkosti polí, na nich mohou být zbytky chemického ošetření." Doporučuje lidem hledat místa v přírodě, během procházek a na ta se pak vracet. Sbírat bychom měli vždy jen část rosliny, ideálně za pomoci nožíku nebo nůžek. "Mám k rostlinám respekt. Dávají nám svou sílu a tak z ní utrhnu jen to, co opravdu vyzžiji. Zbytek tam nechám a vím, že rostlina tam bude růst dál a já se tam mohu vracet." Věra Vačkářová dále doporučuje sbírat rostlinky mladé a rostoucí ve stínu. A začínat s nimi opatrně, po menších dávkách.

A jaké konkrétní plevele můžeme tedy sbírat?

...

Autor: Shutterstock.com

Ptačinec prostřední je velice známým plevelem všech zahrádkářů. Je to rostlina s velkou životní sílou, někdy se stane, že kvete i pod sněhem. Pokud ho najdete na zahradě, zkuste ho přidat do zeleninových salátů nebo třeba na pomazánku na chléb. Rostlina má svěží chuť mladé kukuřice, je zdrojem vitamínu A a C, pomáhá čistit tělo, rozpouštět hleny a také při hubnutí. Z čerstvé byliny si můžete udělat i čaj (1 lžíci na čtvrt litru horké vody).

...

Autor: Shutterstock.com

Bršlice kozí noha patří k nejnenáviděnějším plevelům vůbec. Z každého kousku kořene, který zahrádkář nechá na záhonku, roste další rostlina. Mladé světlezelené listy můžete použít do polévky, přidat je do tvarohové pomazánky nebo do zeleninového salátu. Chuťově připomínají mladou mrkev, rostlina je mimochodem na karotenoidy bohatá, obsahuje také železo, mangan a vitamín C. Pomáhá při bolestech kloubů, napomáhá metabolismu a odkyselení organizmu.

Vesnovka obecná chuťově připomíná brokolici. Dají se jíst poupata, která teď v přírodě už asi nenajdeme. Jíst se ale dají také nezralá semínka, ta jsou ostřejší a chutnají spíše po hořčici. Můžete je použít jak do salátů, tak u třeba při úpravě masa. Velké využití našla například ve francouzské kuchyni. Nerozvitá květenství s kouskem stonku tam různě opékají (třeba na másle) nebo zapékají.

...

Autor: Shutterstock.com

Podél okrajů cest a na polích, ale také na zahradách, roste často svízel. Zahrádkáři  ním mají opravdu kříž, na talíři má ovšem skvělé využití a navíc řadu zdravotních benefitů. V první řadě působí jako čisticí bylinka, takže játra, ledviny, slinivka, lymfatický oběh, to vše bude lépe fungovat, dáte-li si denně čaj ze svízele. Lidové léčitelství ho doporučuje i při nervových chorobách, výluh pomáhá hojit rány. Horní lístečky - bez lodyhy, která je tvrdá - sbírejte a jezte klidně za syrova, nejlépe na chlebu nebo v salátech.

Pokud potkáte při procházce šípkovou růži, nemusíte čekat až do podzimu na její plody. Zkuste pár lístků z květu, dejte je do vody a budete mít nápoj, který nejen osvěží, potěší oko, ale i játra. Stejně tak můžete využít květ jetele nebo vikve. Kopřiva, pampeliška, česnáček, lékařský, to jsou další rostliny, které za syrova můžete jíst. "Jsou to ty nejobyčejnější rostliny, které najdete prakticky všude," říká Věra Vačkářová. "Mají v sobě zázračnou sílu života a tu nám ochotně předávají," dodává.