13. listopad 2018
Svátek slaví Tibor, zítra Sáva

Pěstování zeleniny od A do Z: Plíseň už vaše rajčata, okurky a cukety nedostane

/
  • Pozor, aby vám pracně pěstovaná zelenina nezplesnivěla.
    Pozor, aby vám pracně pěstovaná zelenina nezplesnivěla. (shutterstock.com)
    3. srpna 2016 ● 06:00
     

    Objevuje se vám na zelenině a ovoci rychle plíseň? Může za to především počasí posledních dní, které je jako na houpačce. Průtrže mračen se střídají s horkými dny, kdy slunce pálí jak o život. Právě kombinace vlhka a tepla může být pro vaši úrodu pohromou. Přispívá totiž ke vzniku a rozvoji plísní a houbových chorob na zelenině. Nic ale není ztracené, poradíme vám totiž, jak proti postrachu zahrádkářů bojovat.

  • 1.

    Rostliny chraňte před deštěm

    ...

     

    Rajčata, papriky a okurky patří mezi zeleninu, které zálivka shora příliš nesvědčí. A to ani ta přímo z nebe. Pokud je to tedy jen trochu možné, snažte se rostliny před deštěm chránit. V případě nepříznivé předpovědi proto z netkané textilie nebo zahrádkářské fólie vytvořte ochrannou bariéru.

     

    15 tipů, jak mít ta nejlepší rajčata ze všech zahrádkářů v okolí, najdete ZDE.

  • 2.

    Na kropení zapomeňte

    Pro zalévání používejte jen odraženou vodu.

     

    Na to, že vlhkost listů podporuje rozvoj plísní, myslete i při zalévání. Nikdy rajčata, okurky, ani papriky nekropte. Nepoužívejte stříkací pistoli, vodu lijte z hadice přímo ke kořenům. Pokud zaléváte konví, sundejte kropítko. Rozhodně nezalévejte přes den, když je největší výheň. Vždy buď brzy ráno, nebo po západu slunce.

    Čtěte také: Plíseň okurková zase útočí! Jak zachránit úrodu?

  • 3.

    Chytejte dešťovku

    Nástěnný sud na dešťovou vodu se hodí do menších zahrádek. Má zabudovaný podstavec, vejde se do něj až 220 litrů a prodává se včetně montážní sady, se kterou ho napojíte rovnou na okapovou rouru.

     

    Zapamatujte si, že obzvlášť některá zelenina, jako jsou třeba okurky, melouny a dýně, je citlivá na teplotu vody. Nikdy je proto nezalévejte čerstvou vodou z kohoutku. Nejlepší je samozřejmě voda dešťová. Pokud nemáte možnost nachytat si ji, napusťte ráno vodu z vodovodu do konví nebo sudu a nechte ji přes den odstát. Nejenže z ní vyprchá chlor, ale také se ohřeje.

  • 4.

    Vsaďte na fungicidní přípravky

     

    Použití fungicidů, tedy přípravků proti plísním, se asi nevyhnete. A to nejen v průběhu růstu, ale i teď, v době sklizně. Pokud zvolíte klasický postřik, dbejte na to, abyste ho prováděli jen přípravky, které mají krátkou ochrannou lhůtu. Plody pak nikdy nesklízejte nejméně dva až tři dny po aplikaci. Pokud to chcete zkusit bez chemie, kupte si biofungicid. Ten funguje na principu přímého parazitismu. Nežádoucí houby nebo plísně využívá k vlastní výživě a tím je hubí. Výhodou je, že plody můžete konzumovat okamžitě.

  • 5.

    Pozor na průvan

    Paprika - odrůda Filip

     

    Ten je nepříjemný nejen lidem, ale i rostlinám. Vysiluje je totiž a ony pak snadno podlehnou plísni i dalším chorobám. Teď už je jen těžko budete přesazovat, ale až budete příští rok rozvrhovat záhonky, dobře si rozmyslete, kam papriky a rajské zasadíte. Ideální je nějaké závětrné místo. Sami se přesvědčíte, že rostliny lépe porostou, budou silnější, odolnější a tím pádem vám dají i víc úrody. Sazenice rajčat a paprik pak sázejte minimálně padesát centimetrů od sebe. Menší vzdálenost totiž podporuje držení vlhkosti na listech. Navíc si rostliny navzájem vyčerpávají živiny z půdy.

     

  • 6.

    Skleník větrejte

     

    Ve skleníku se zelenině obvykle daří lépe než na záhonech i proto, že je chráněná před povětrnostními vlivy. I tady se vám ale při špatné péči může plíseň rozlézt. Pamatujte si, že větrání není důležité jen ve dnech, kdy svítí slunce a je horko, ale i když se ochladí. Když totiž skleník neprodyšně uzavřete, vysráží se na všech stěnách i rostlinách vlhkost a plísně tak mají ty nejlepší podmínky. Během pár dní napadnou okurky, papriky i rajčata. Na noc proto skleník otevřete a nechte vzduch proudit.

  • 7.

    Zeleninu na zemi podložte

    ...

     

    Cukety, tykve, patizony, okurky a další zeleninu, která leží nebo se dotýká půdy, podložte. Na vlhké zemi totiž plody začnou rychle plesnivět. Použít můžete nějaký suchý mulčovací materiál, jako jsou sláma či piliny nebo třeba prkénko, laťka, dlaždice a podobně.

  • 8.

    Jak poznat plíseň okurkovou

    Plíseň okurková

     

    Když vám napadne okurky, je většinou zle. Jde o jednu z nejobávanějšch chorob, která straší zahrádkáře i ve snech. Během pouhých několika dnů totiž mohou přijít o celou úrodu. Okurkovou plíseň poznáte snadno – nejprve se na horní straně listů objeví hranaté žlutozelené skvrny ohraničené listovými žilkami. Počet skvrn se rychle zvyšuje, spojují se a zasychají. Na spodní straně dochází k tvorbě šedofialového podhoubí. Postižené listy rychle usychají a rostliny bez nich hynou.

  • 9.

    Zkuste triky našich babiček

     

    S okurkovou plísní se potýkaly i generace před námi. Naše babičky si ale věděly rady i bez chemických postřiků. Na pomoc si vzaly "obyčejný" křen, který najdete snad na každé zahrádce. Pět deka čerstvě vyrytého křenu nastrouhaly a nechaly ho celý den luhovat v pěti litrech vody. Hotovým výluhem pak jednou týdně stříkaly napadené rostliny.

  • 10.

    Rajčatům hrozí plíseň bramborová

     

    Teplé a vlhké počasí urychluje i šíření bramborové plísně, která však kromě brambor napadá i rajčata. Kromě zvýšené vlhkosti a častého střídání teplot její výskyt a rozšíření podporuje také nedostatečné vzdušné proudění a tmavá zastíněná místa. To, že jsou rostliny napadené, poznáte snadno. Vypadají tak trochu, jako by je spálilo prudké slunce. Na listech, nejprve těch starších a později i na těch mladých, se objeví šedozelené mokvající skvrny, které se rychle zvětšují, hnědnou a postupně zasychají. Nakonec plíseň napadne i plody.

  • 11.

    Zabírá vrbová kůra

     

    I s bramborovou plísní můžete zkusit bojovat bez chemie. Účinný je údajně vodní výluh z vrbové kůry. Ta obsahuje fungicidní látky a salicyl, který po aplikaci v rostlinách vyvolává takzvanou indukovanou rezistenci, což znamená, že zvyšuje schopnosti rostliny vzdorovat původcům nemoci. A vyzkoušet můžete i výluh z česneku nebo přesličky. Hlavně ho nezapomeňte aplikovat i na spodní stranu listů.

  • 12.

    Používejte oporu a odstraňujte listy

    ...

     

    Při pěstování plazivé zeleniny, jako jsou okurky, cukety a různé druhy menších tykví, je dobré použít síť. Rostliny mnohem lépe prospívají, déle plodí a hlavně jsou odolnější vůči plísním a dalším nemocem, protože je porost vzdušný a listy ani plody se nedotýkají země. U rajčat zase platí, že plísni déle odolávají tyčkové než ty keříčkové pěstované bez opory přímo na zemi. Je však třeba včas odstranit spodní listy, které by se dotýkaly země.

Přidat názor
Počet komentářů: 0

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi

Dnešní horoskopy