14°C
Čtenářka Blesk.cz Eva Mezerová z Brna je chodícím houbařským atlasem. Svou vášeň zdědila po otci a protože houby zná dokonale, sbírá i takové, které my, amatérští houbaři, považujeme za prašivky. Jak tedy dopadne naše „utkání“? A najdeme vůbec něco?
Souboj na neutrální půdě
Aby žádná ze stran nebyla ve výhodě, rozhodli jsme se zajít do prvního většího lesa, který v okolí Brna najdeme. Strávíme v něm přesně hodinu a vítězem bude ten, kdo najde víc „praváků“. Zastavujeme u hájenky na konci obce Soběšice. Je tu klasický smíšený porost. Z lesní cesty se vydávám doleva, soupeřka se ztrácí v houští vpravo.
VÝZVA: Posílejte své houbařské úlovky! Co, kde a kdy se vám podařilo najít pište na adresu online@blesk.cz s heslem Houby. Nezapomeňte přiložit fotografii vašich trofejí.
Čtenáři Blesk.cz na houbách: Další úlovky!
POSÍLEJTE FOTOGRAFIE: Rostou! Netrpělivým houbařům tak začíná svátek. České houbařské vášně se mohou plně projevit. Stačí vyrazit do lesa! Zde je foto…celý článek
Na první pohled to nevypadá dobře. Brouzdám se suchým listím, nikde ani houbička. První naději dává místo, kde před nedávnem „úřadovali“ divočáci. Rozrytá země prozrazuje, pod nízkou suchou vrstvou je půda mokrá. Vydávám se hlouběji do lesa…
Nezabloudit, hřiby by nebyly…
První úlovek na sebe nedává dlouho čekat. Pěkná mladá růžovka je vidět už zdaleka. Pár metrů od ní babka, holubinky, bedle. Košík se začíná plnit, ale pořád to není ono. Zbývá už jenom necelá půlhodina a pravý hřib v nedohlednu! A já navíc zjišťuji, že nevím, kudy zpátky. Vydávám se raději po první lesní cestě, na kterou narazím.
Ujdu pár kroků a… přímo u pěšiny hřib jako hrom! Klobouk o průměru skoro 20 cm nejde přehlédnout. Protože vím, že hřiby mají povětšinou „bratříčky“, kroužím kolem. Odhaluji pečlivě maskovaný mladý a úplně zdravý hřib dubový. Během pěti minut je jich v košíku už pět. Jenže čas se krátí, podle pravidel se už musím se vrátit k autu.
Utkání s nerozhodným výsledkem 5:5
Soupeřka Eva Mezerová už čeká. Její košík vypadá plnější, a tak napjatě počítám, kolik našla „praváků“. Taky pět! Lituji, že jsem nezabloudil o pár minut dřív, ale plichta v souboji s „profesionální“ houbařkou taky potěší…
Náš souboj ale odhalil to hlavní - i ve zdánlivě proschlém lese se teď dá za pouhou hodinu najít tolik hub, že vydaly na slušnou večeři z houbových řízečků a ještě zbylo na vydatnou smaženici! O to víc překvapí, že jsme v něm za tu dobu nepotkali ani jediného kolegu houbaře. Takže vzhůru do lesa, rostou!
