Želva je mazlík jako každý jiný. Komunikovat s ní můžete stejně jako s kočkou nebo psem. Stačí si k ní přisednout a podrbat ji na krku pod hlavou, tam to mají nejraději. Nebo najít jiné místo, kde se jí hlazení líbí. Ale na po nějakém čase soužití snadno přijdete. Jen počítejte s tím, že se tato zvířata v průměru dožívají čtyřiceti až padesáti let. Není žádnou výjimkou, že někdy přežijí svého majitele a občas i jeho potomky. A tak není nic horšího, než dát někomu želvu jen tak z legrace. Je to závazek na dlouhá léta.

Uteče vám, než se nadějete

Kdo z nás by neslyšel vtip na téma pomalá želva. Nespoléhejte na to. Když jí o něco jde, umí pořádně zrychlit. Své o tom ví hlavně ti chovatelé, co je v létě nechávají volně na zahradě. Stačí si na chvilku odskočit do domu nebo se zabrat do telefonování a dokonce se může stát, že se s ní už neshledáte.

Jak zařídit bydlení

Obecně se doporučuje pro jednu dospělou želvu terárium o velikosti 100 x 60 x 60 cm. Do terária potřebujete písek, kameny a nejrůznější úkryty. Venkovní terárium by mělo mít velikost cca 2 m2. Součástí terária jak vnitřního, tak i venkovního musí být mělká nádrž na koupání. Domů si kromě pěkného terária připravte UV světlo. To zajistí, že v místě, kde se želva bude přes den vyhřívat, bude kolem 40 °C. Ale kousek odtud musí mít místečko s teplotou o dvacet stupňů nižší, aby se mohla ochladit. V opačném případě se klidně může stát, že se třeba mládě doslova upeče. Na rozdíl od člověka si totiž želva nedokáže udržet stálou tělesnou teplotu a neumí se potit.

Péče o zdraví

U želv je potřeba pečovat nejen o kvalitu krunýře, ale i o drápy. Zkracování drápů se provádí většinou u starších zvířat. Raději to nezkoušejte sami, ale úpravu drápů svěřte buď zkušeným chovatelům, nebo veterináři. Součástí standardního ošetření je také péče o krunýř. Jen ho nedrhněte kartáčkem. Mohou tak vzniknout oděrky, do kterých se snadno dostane infekce. Po očištění krunýř natřete olivovým nebo dětským olejem. Jak poznáte, že je vaše želva nemocná? Bude apatická, s řídkou stolici a opuchlýma očima. Velmi nebezpečné jsou zápaly plic, ale i jiné infekce dýchacího traktu. Poměrně často se vyskytují také poruchy metabolismu.

Šťastná samotářka

Želva nepotřebuje žádnou smečku dalších zvířat, vystačí si bohatě sama. Jen se připravte na to, že suchozemské želvy v chladných měsících zimují a nejsou příliš hovorné. Nejlépe jim bude v místnosti nebo vyřazené ledničce, kde se teplota pohybuje kolem 5° C. Suchozemským želvám chutná v zimě seno, v létě luční rostliny, jako je například pampeliška, jetel nebo jitrocel. Důležité jsou také bílkoviny v podobě žížal, červů nebo jídla pro kočky.