Šípky

Šípky jsou doslova nabité vitaminem C a A, ale i vitaminem B a karotenem. Rostou na keřích růže šípkové, která patří do čeledi růžovitých. Červené plody je nejlepší sbírat nepřezrálé, když jsou ještě tvrdé. V tu dobu je v nich nejvyšší obsah vitaminu C. Po dozrání jeho obsah klesá. Do sběru se pouštějte jen za a suchého a slunného počasí. Na sušení je zbavte stopek a kališních lístků a rozložte v tenké vrstvě, a nejlépe v sušičce nebo troubě, kde můžete nastavit teplotu 60 °C. Pomalé sušení plodům nesvědčí, protože ztrácejí velké množství vitaminu C, a mohou začít plesnivět. Správně usušené šípky jsou oranžové a červené a voní po ovoci..

Šípkový čaj
Autor: Shutterstock.com
Šípkový čaj

Potřebujete

½ šálku usušených šípků
5 šálků vody

Postup

Celé usušené šípky nasypte do vařící vody v poměru ½ hrníčku šípků na 5 hrníčků vody. Pokud chcete čaj silnější a ještě kvalitnější, přidejte více plodů. Vařte je zhruba půl hodiny a pak přelijte čaj do konvice přes velmi jemné sítko. Je to proto, že se při vyluhování může uvolnit jemné chmýří ze semen, které vyvolává svědění v ústech a krku. Před naplněním šálků nechte odvar pár minut odstát.

Šípkový sirup

Potřebujete

1 kg zralých šípků
2 l vody
1,5 kg cukru

Postup

Šípky rozdrťte a zalijte vodou, Přiveďte k varu a pomalu vařte asi 10 minut. Hotový odvar přeceďte nejprve přes sítko a pak přes plátno. Hotovou šťávu uveďte do varu a přidejte cukr. Když se rozpustí, máte hotovo. Ještě teplý sirup nalijte do sklenic a dobře uzavřete.

Jeřabiny

Jeřabiny se sbírají koncem srpna a v průběhu září. Plody obsahují organické kyseliny a jsou bohaté na vitamin C. Podobně jako ze šípků a bezinek z nich můžete vyrábět nejrůznější dobroty jako třeba kompoty, likéry, sirupy, vína a džemy. Kompot z jeřabin je mimo jiné ideálním doplňkem ke zvěřině a také ke svíčkové. Tepelně upravené jeřabiny pomáhají při nachlazení a jsou vhodné pro revmatiky. Plody v původních trsech zavěste v dobře větrané místnosti a pak je rozložte na plochu. Po usušení utrhejte stopky. Jeřabiny pro tepelné zpracování se sbírají po prvních mrazících, kdy jsou plody sladší a jemnější. Pokud i tak zůstanou hořké, vyplatí se namíchat je s jiným ovocem, například jablky nebo hruškami.

Rakytník stále častěji najdete ve volné přírodě.
Autor: Shutterstock.com
Rakytník

Stále populárnější opadavý keř pochází z Ruska, kde ho lidé používají v lidové medicíně. Pro své léčivé účinky se mu také přezdívá „citroník severu“. Bobule obsahují desetkrát víc vitaminu C než pomeranče a také velké množství vitaminu A, takže je můžete jíst na podporu imunity i pro zlepšení zraku. Rakytník ale podporuje také tvorbu žluči a trávicích enzymů, podporuje činnost jater a plic a reguluje krevní oběh. Rakytníkové masti můžete použít na omrzliny nebo popáleniny, zabraňují také vypadávání vlasů a léčí revmatismus. Plody se sbírají na začátku zrání v srpnu až v říjnu, kdy jsou červenooranžové a tvrdé. Hodí se na olej, marmeládu nebo sirup. Méně se suší. Sklízejí se zralé červené plody. Nejjednodušší je počkat, až přejdou mrazem, a pak je z větví oklepat. Bobulky je potřeba sušit rychle při mírné teplotě. Usušené plody se dávají do dobře uzavřených nádob.

Rakytníkový sirup

Potřebujete

1 kg plodů rakytníku,
1 kg cukru
Skořice
vanilka

Postup

Kilo bobulí omyjeme a necháme uschnout. Pomeleme nebo vylisujeme šťávu, kterou přecedíme přes síto. Zahřejeme ji, ale nevaříme, přidáme stejné množství cukru, skořici a vanilku. Necháme rozpustit a vychladnout. Přelijeme do láhví a skladujeme v chladu. Používejte dvakrát denně polévkovou lžíci.