5°C
Jak to bylo s vaším ošklivým zážitkem se psem v dětství?
„U babičky jsme měli jezevčíka. Bylo mi asi osm let, dozrávalo víno a já měl nakázáno, že ho nesmím trhat. Když neposlechnu, budu muset ty kyselé hrozny sníst, protože víno se nesmí zahazovat. Já ho samozřejmě utrhl a aby se na to nepřišlo, nutil jsem ho našemu Argonovi. Cpal jsem mu do tlamičky ty kyselé hrozny, on naštvaně vrčel, ale držel. Když už toho měl dost, vyskočil a zakousl se mi do nosu. Já se narovnal, ale pes se pořád držel zakousnutý. Soused pak vyprávěl, že jsme vypadali jako kyvadlové
Jak jste si s tímto respektem zvykal na život se psy?
„Když jsem Lucinku potkal, měla taky dva jorkšíráčky, maminku a dceru. Byly hodné a zvykal jsem si postupně. Dožily se úctyhodného věku třinácti a patnácti let. Když ta starší zemřela, aby její dcera nesmutnila, pořídili jsme Sissi, které je dnes necelý rok a půl. Jenže dcera umřela krátce po mamince, asi se jí stýskalo. Tak jsme si vzali ještě Capy, které je necelý půlrok. Dneska už si bez nich nedovedu život představit.“
Pavle, jste kouzelník. Nenapadlo vás využít někdy psy na jevišti?
„Protože mám zvířata rád, tak s nimi nečaruju. A Lucka by mi to ani nedovolila. Ale teoreticky by to samozřejmě šlo. Chodí na agility a jde jim to, takže by se určitě něco naučili. Z tréninků agility bývají ale hodně unavení, pro psa je totiž dost náročné přemýšlet, kudy musí běžet, co má podlézt a co přeskočit. Protože trať se pořád mění, musí dávat pozor na povely. Lucie se jim hodně věnuje, když je Matyáš ve škole a Kuba ve školce a ona se nemusí starat o psí salón, vymýšlí program pro psy.“
Nežárlí psí holky na vaše kluky? A naopak?
„Ne. Když se kluci narodili, dvěma předchozím pejskům bylo osm a šest let, na děti si museli zvyknout a byli občas trochu lekaví. Ale tihle dva jsou na ně zvyklí odmalička. A kluci k nim mají mnohem bližší vztah. Mazlí se s nimi, Kuba jim pořád leze do pelíšku a oni se k němu přitulí, jako by byl taky štěně. Sissi vůbec miluje lidi. Před kýmkoliv si lehne na záda a odhalí bříško, což psi moc nedělají, je to projev velké důvěry.“
Kde jste strávili léto?
„Byli jsme všichni týden společně v Krkonoších ve Špindlerově mlýně. Tím, že u nás byla Capy krátce, nechtěli jsme psy dávat nikomu na hlídání. Lucinka pak byla v Krkonoších ještě jednou, se svou maminkou a sestrou, které taky mají psy. Vždycky jsme vybrali chalupu nebo penzion, kde majitelům domácí zvíře nevadilo. Takže jsme dovolenou přizpůsobili našim pejskům. Ale třeba příští rok už možná pojedeme k moři. V tom případě necháme Sissi i Capy u Lucinčiny maminky.“
