2°C
Dobří zahradníci vědí, že nejen odleželý hnůj, ale také humus je to, co jejich rostliny nejvíce potřebují pro bohatou úrodu bez zbytečné chemie. Proto mají založený kompost, v němž ukládají veškerý použitelný biologický odpad nejen z kuchyně, ale i ze zahrady. O ten se potom v kompostu starají bakterie, plísně, červi a jiné půdní organizmy, kterého ho zpracují v cenné hnojivo. Díky němu tak do půdy můžete vrátit zpátky všechny cenné živiny.
Na jakém místě kompost založit?
Na zahradě vyberte spíše odlehlejší místo. Kompost nemá rád přímé slunce, mohl by vysychat. Stejně tak mu neprospívá, když na něj příliš prší. Proto volte stinné místo nejlépe pod stromem nebo keři. Pamatujte, že kompost musí mít vždy přímý kontakt s půdou. Jen tak do něj můžou pronikat půdní organizmy, které podporují proces kompostování. Plocha, na které budete kompost zakládat, by neměla být menší, než 1 m².
V čem nejlépe kompostovat?
o je také důvod, proč se dnes stále častěji používají kompostovací ohradníky. Takový můžete například sestavit z dřevěné kulatiny nebo prken. Nezapomeňte ale, že kompostu musíte vždy zajistit dostatečný přístup vzduchu! Proto kulatinu ani prkna nesesazujte k sobě, ale nechte mezi nimi průduchy.
I když dřevo působí na zahradě pěkně, nevydrží na věky. Pak je dobrou volbou ohradník plastový. Je k dostání v každém specializovaném obchodě. Sestavuje se velmi jednoduše jako stavebnice. Můžete si zvolit jak výšku, tak tvar. Výrobci těchto ohradníků už také pamatují na to, aby mezi jednotlivými prvky byly dostatečné mezery pro přívod vzduchu.
Začínáme...
Máme-li místo na kompostování připravené, můžeme ho začít naplňovat. Při zakládání kompostu začněte s 15 cm prodyšnou vrstvou tzv. hnědého odpadu (např. kousky větví, lepenky, suché listí, sláma, skořápky vajíček, třísky atd.)
Na ní přidejte "zelenou" vrstvu trávy, listí, zbytků zeleniny a ovoce. Vrstvy hnědého a zeleného odpadu střídejte v poměru 2:1. Z čerstvě posekané trávy dělejte jenom tenké vrstvy. Ty proložte např. kousky lepenky, suchým listím nebo drobnými větvičkami.
Kdy je kompost hotový?
Kvalitní kompost "zraje" podle podmínek zhruba půl roku až rok. Poznáte ho podle jeho charakteristické lesní vůně. Z kompostéru ho můžete začít průběžně odebírat zhruba po 6 měsících. Humusem pak přihnojujte záhony, trávník, stromy i keře. V poměru 1:1 se zahradní zeminou je výborný také do květináčů.
Zrání kompostu můžete uspíšit pomocí speciálních přípravků. Například urychlovač kompostu Agro (cena 99 Kč, Mountfield) je suchý preparát, vyrobený na bázi užitečných přírodních mikroorganizmů. Ty výrazně zkrátí přeměnu odpadů v kvalitní humus.
Co do kompostu můžeme dávat a co ne?
Co do něj patří:
- zeleninové a ovocné odpady
- tráva a zelené listí (zelenou hmotu je dobré prosypávat mletým hašeným vápnem, aby se předešlo nepříjemnému zápachu při jejím kysání)
- uvadlé květiny
- vaječné skořápky, papírové obaly a ubrousky,kávové a čajové zbytky
- trus drobných zvířat
- v malém množství i dřevitá vlna, třísky, piliny apod.
Co do něj nepatří:
- kosti a zbytky masa
- pecky, slupky z tropického ovoce, větve z tújí
- listí z ořešáků
- popel z uhlí, plevel,rostliny napadené chorobami
- plasty, sklo, kov, barvy a ředidla
- časopisy
- kočičí, psí a lidské výkaly, pleny
