Podle Zdeňka Vermouzka, ředitele České společnosti ornitologické (ČSO), ale mohou lidé tím, co jim nasypou, z neznalosti i uškodit. „Třeba krystal soli na rohlíku je pro ptáčka velikosti čížka smrtelnou dávkou,“ říká.

Ale pozor – stejně zabíjet může i voda. Ptáčci se rádi koupou, a když mají v krmítku nádržku na pití, ponoří se do ní i v chladu. Pak ale přijde zápal plic a smrt. Nedělní Blesk se poradil s experty ornitologické společnosti a ví, jak a čím v zimě ptáčky nasytit.

Čím které ptáčky krmit?

Sýkorka modřinka, pěnkava obecná, zvonek zelený, dlask tlustozobý, čížek lesní: Všichni tihle zpěvní ptáčci mají společné chutě i jídelníček. Nejraději zobou olejnatá slunečnicová semena, ale zavděk vezmou i jinými – prosem, mákem apod. Kromě sýkorek, kterým se zavděčíme lojovým závěsem, přijímají potravu nejen z krmítek, ale i ze země.

Vrabec domácí: Ze všeho nejraději má pohanku, dokáže jí na posezení sezobat i desetinu své tělesné váhy. Pochutná si také na ovesných vločkách a slunečnicových semenech.

Brhlík lesní: Kvůli ovesným vločkám a slunečnicovému semenu pravidelně sypanému do krmítka přiletí i z velké dálky.

Kos černý: I když se to nezdá, dává přednost bobulím nebo jablku. Nejraději má jeřabiny a šípky, do krmítka zaletí i pro ovesné vločky. Jablko ozobe na větvích i na zemi.

Brkoslav severní: Je to typický bobuložravý pták, který u nás tráví zimu. Jeřabiny, šípky a jablka od nás ale přijme i v době největšího hladu jen tehdy, jsou-li přivázány na větvičkách stromů nebo keřů.

Labuť velká: Krmí se zásadně na vodní hladině a na rozdíl od malých pěvců jí trocha soli v potravě nevadí – voda ji rozpustí na přijatelnou úroveň. Žere tvrdší pečivo nalámané na kousky, vařenou zeleninu a obilniny.

Hrdlička zahradní: Pochutná si i na ovesných vločkách, ale jako jeden z mála našich domácích ptáků má v oblibě i hrách a kukuřici.

Strakapoud velký: Mimo zimní období se živí hlavně larvami parazitujícími na stromech. V zimě má rád lojový závěs a semena slunečnic – vždy v krmítku.