2°C
V přírodě začnou houby růst po dlouhodobějším dešti, když se ochladí. A z toho důvodu je potřeba pro pěstování hub vytvořit doma podobné prostředí.
Prostory pro pěstování jsou vhodné při teplotě do 18 stupňů. Jsou to sklep, garáž, sklad nebo lodžie, ale je možné využít i balkon, na který nesvítí slunce. Také musíme počítat s tím, že hlíva ke svému vývoji potřebuje světlo, na rozdíl od límcovky či žampionů.
Houby se pěstují na špalcích, pařezech, štěpcích, na slámě (může být i méně kvalitní) či pazdeří (drť z dužiny stonků lnu či konopí). Zpravidla nejnáročnějším úkolem pro pěstitele je příprava substrátu a jeho naočkování sadbou. Zda jde o zrnitou či kolíčkovou sadbu, je vcelku jedno. Důležité je, že má být co nejčerstvější.
Hlíva na slámě
- Obstarejte si libovolnou slámu a velký silný průhledný igelitový pytel. Sláma nesmí být plesnivá nebo shnilá. To je naopak hodně důležité. Dejte si vařit vodu, nejlépe zavařovací 30litrový hrnec, napěchujte slámu do pytle a zalijte vařící vodou. Pytel zavažte a nechte slámu pařit. Až vystydne (obvykle druhý den), odstřihněte jeden spodní roh a nechte přebytečnou vodu vytéct. Nijak pytel nemačkejte, nesnažte se slámu ždímat. Kolik vody si sláma sama podrží, tolik bude stačit hlívě na celý život. Ustřižený roh pak ponechte otevřený. V průběhu růstu podhoubí bude tímto otvorem "odtékat" oxid uhličitý, který podhoubí vydechuje. Příliš vysoká hladina oxidu uhličitého totiž brzdí růst podhoubí. Slámu naočkujte klasickou zrnitou sadbou. Sadbu rozdrobte na hrudky velikosti nehtu a promíchejte přímo v pytli se slámou. Balení 0,7 litru vystačí zhruba na 10–12 kg mokré slámy, tj. jeden velký pytel.
- Pytel znovu zavažte, ale provázek docela neutahujte. Ponechte otvor o průměru 5–8 cm a do něj vložte asi čtvrt balíčku obyčejné skládané vaty. Vznikne tím zátka přes kterou může k podhoubí kyslík, ale nikoli zárodky plísní.
- Naočkovaný pytel uložte na jeden až dva měsíce na teplejší místo (kolem 20 °C až 25 °C), kde může být světlo nebo tma, je to lhostejné.
- Zcela prorostlý a bílý pytel přemístěte na chladnější místo s teplotou kolem 10 °C. Zde už ovšem musí být světlo, ale nikoli přímé slunce. Udělejte do pytle rovnoměrně cca 6–8 otvorů. Zhruba za dva týdny byste se měli dočkat svých hub, které porostou dírami ven.
- Vlhkost pro rostoucí plodnice zajišťujte pravidelným rosením. Po sklizni přeneste substrát asi na dva týdny na původní teplejší místo. Tam bude podhoubí odpočívat a sbírat síly k nové tvorbě plodnic. Pak opět do chladu a celé by se to mělo opakovat. Obvykle se dosahuje dvou až tří sklizní s odstupem několika týdnů. Jakmile se obsah pytle nápadně zmenší a změkne, zežloutne nebo se hemží muškami – sláma je vyplozená a lze ji zkompostovat.
Špalky obsypané hlívou
Pro pěstování hlívy se nejlépe hodí špalky z kmenů z listnáčů, trochu horší zkušenosti jsou s dubem, který má tvrdé dřevo a vysoký obsah tříslovin. Naproti tomu třeba ořech vychází velmi dobře a i jasan, ale samozřejmě, čím tvrdší dřevo, tím delší doba prorůstání
- Nejdříve nařežeme špalky asi 30 cm dlouhé, na řezné plochy dáme sadbu, přidáme další špalek, opět sadbu a tak postupujeme do délky pytle, v němž špalky uskladníme. Zavážeme, aby nevysychaly, a dáme do chladné místnosti. Zalévat není třeba. Jen v případě sucha trochu zvlhčíme vodou.
- Když kmeny prorostou podhoubím, zakopou se dvě třetiny na záhon, na stinnější místo, vlhké, ale ne podmáčené a 10 cm necháme vyčnívat na povrch. Houby potom na jaře a na podzim vždy plodí. Pokud budeme takto očkovat kmeny do pytlů, ideální dobou je leden.
Hlíva je dřevokazná houba, která se dá nejen jíst, ale i využít k ekologické likvidaci pařezů. K tomu je nejvhodnější dobou září a říjen. Je to z toho důvodu, že můžeme na horní řeznou plochu přibít několik prkýnek, položit na ně sadbu, případně navrtat díry do kmenu a do kořenů a nacpat do nich sadbu, abychom urychlili její prorůstání a tím následný rozkladný proces.
Hlíva v pytli
Koupíte-li si kompletní balení sadby a štěpkového substrátu, počítejte s tím, že podhoubí prorůstá substrátem nejlépe při 27 °C. Dobře zpracovaný substrát při optimální teplotě je prorostlý za 14 dnů. Při nižších teplotách prorůstá déle.
- Prorostlý substrát je vhodné přemístit na dva až tři dny do chladnější místnosti s teplotou 6 °C až 12 °C, případně nechat pytle přes noc venku (případné zmrznutí substrátu není na závadu). Po zchlazení se začnou na povrchu substrátu objevovat zárodky plodnic, které se postupně zvětšují.
- Poté přeneseme pytle zpět do místnosti s rozptýleným světlem. Folii pytlů prořežeme řezy o délce asi 5 cm a množství 10–20 řezů na jednom pytli. Je možné plnit substrát do pytlů s již vyraženými otvory o průměru 5–10 mm a počtu 10–20 otvorů. Těmito řezy (otvory) vyrůstají plodnice, aniž dochází k přílišnému vysychání substrátu.
Odplozený substrát lze využít při výsadbě rajčat, okurek, tykví i melounů nebo jej jednoduše přidat do substrátu do balkónových truhlíků.
Teplota ovlivňuje sklizeň
Pěstování hlívy na slámě a dřevních štěpkách je celoroční, je jen nutné dodržovat teplotní režim. Tj. ve fázi růstu podhoubí zajistěte zhruba na dva měsíce teplotu alespoň 20 °C. Toho lze nejlépe dosáhnout umístěním naočkovaného pytle se slámou např. v kotelně. Po dvou měsících mějte vymyšlené a připravené prostředí s teplotou cca 10 °C a rozptýleným světlem. Toho zkušení pěstitelé docilují přemístěním prorostlého pytle např. na studenou chodbu. Nic víc, nic méně. Budete-li mít promyšlené možnosti změny teplot (teplo pro růst podhoubí a odpočinek mezi sklizněmi a chladno pro tvorbu plodnic), můžete pěstovat a sklízet hlívu celoročně.
Hlívu sklízíme, když klobouk doroste velikosti minimálně pěti centimetrů. Pozor, hlíva je houba, která roste velmi rychle. Přerostlá hlíva totiž uvolňuje alergenní spóry, proto vytrháváme celé trsy bez ohledu na to, že jsou plodnice různě velké.
