„Tato očkovací metoda má hlavní výhodu ve zjednodušení pracovního postupu. Při dřívějších metodách bylo zapotřebí minimálně tří až čtyř kroků, aby pěstitel naočkoval špalek dřeva hlívou ústřičnou. Za použití přitloukacích patron se postup zjednoduší na jediný krok,“ říká o svém zlepšováku – přitloukacích patronách – odborník Vlastimil Šavelka v pořadu Váš PRIMA receptář.

Jak to konkrétně funguje? 

„Budeme potřebovat špalek listnatého dřeva,“ popisuje pan Šavelka a zdůrazňuje, že dřevo z listnatého stromu je opravdu nezbytnou podmínkou, neboť na dřevě z jehličnatých stromů se to podle jeho zkušeností nedaří. „Dále pak sadbu v podobě těch očkovacích, přitloukacích patron. To jsou vlastně vatové válečky prorostlé podhoubím hlívy ústřičné.“ Právě tyto patrony přitlučeme po obvodu špalku tak, aby se podhoubí z očkovacích válečků mohlo ve dřevě rozrůst. „Dávám zvláštní důraz na to, aby očkovací patrona ležela na spáře mezi dřevem a kůrou,“ vysvětluje Vlastimil Šavelka postup očkování, který je opravdu velice snadný – malým hřebíčkem zlehka přitloukáme patrony ve vzdálenosti zhruba pět centimetrů od sebe. „Nyní je potřeba zajistit podhoubí proti vysychání. Toho docílíme tím, že zabalíme sadbu pod potravinovou fólii, do níž uděláme nožíkem kolem každé očkovací patrony několik malých dýchacích otvorů, aby se podhoubí nezadusilo,“ líčí pěstitel. Aby se podhoubí po naočkování rozrostlo, ponecháme dřevěný špalek i s fólií asi měsíc a půl při pokojové teplotě. Po této době bychom už měli pozorovat, jak se podhoubí pod fólií rozrůstá po dřevě, na kůře a na řezné ploše se vytváří bílý povlak.

Jak na škůdce na balkonech a terasách? Pomůže kopřiva, česnek nebo máta!

Jak na škůdce na balkonech a terasách? Pomůže kopřiva, česnek nebo máta!

Červci, puklice nebo mšice – to jsou jen někteří ze škůdců, kteří mají v těchto dnech v hledáčku třeba naše květiny na balkonech a terasách. Pokud…celý článek

V tomto okamžiku je špalek připraven k uložení do zahrady. „V zahradě je potřeba najít stinné a vlhké místo, kam špalek polovinou délky zakopeme do země. Je to důležité, protože ze zeminy pak bude do dřeva vzlínat voda, a zásobovat tak podhoubí,“ doporučuje odborník s tím, že kdyby bylo sucho, je možné dřevo zalévat. A kdy se můžeme těšit na první vlastní sklizeň? „Obvyklým omylem bývá představa, že budeme sklízet již za několik týdnů. Ale pravda je taková, že první úroda bývá až další rok. Podhoubí potřebuje spoustu času, aby se dřevem pořádně rozrostlo, zesílilo a mohlo vytvářet plodnice. Podhoubí však ve dřevě přezimuje, a pokračuje tak v růstu i v dalších letech,“ uzavírá pan Šavelka.

Sledujte v neděli 26. června 2016 v 11.55 na Primě