„Předně si musíme uvědomit to, že na zahradě nemáme odpad, ale velmi cenný materiál, který je zapotřebí kompostovat, aby z něj vzniklo hnojivo, které můžeme použít na rostliny a květiny, které máme na zahradě,“ vysvětluje Tomáš Hodek, odborník na kompostování, a dodává, že by měl člověk využít a zpracovat pro svou potřebu maximum toho, co na zahradě má. Hnědé kontejnery, které na mnoha místech přistavuje obec a které jsou určeny právě na biologický odpad ze zahrad, bychom měli využít až opravdu u přebytků, které už nejsme schopni zkompostovat a s nimiž si nevíme rady.

Kompost
Autor: shutterstock.com

Na podzim je materiálu ke kompostování v zahradě opravdu požehnaně, ať již z hlediska množství či různorodosti. „Oproti létu, kdy máme většinou jen posekanou trávu, na podzim přibývá například listí,“ přitakává pan Hodek a pokračuje „suché listí je uhlíkaté, je to hnědý, tmavý materiál. Naproti tomu posekaná tráva je zelená a dusíkatá. A my potřebujeme oba ty materiály namíchat, abychom získali kvalitní, černé zlato‘ a abychom z toho pro sebe vytěžili co nejvíce.“ Ideální je nechat zrát kompost přes zimu, ale již nyní můžeme hotový kompost přesít a připravit na jaro. Vysypat a prohnojit s ním záhony a okolí stromů, aby se jim dostalo živin již před zimou, lze samozřejmě i nyní. „V tomto období se také dělá prořezávka stromů,“ vypočítává dále odborník, „větší větvičky je dobré nechat projít štěpkovačkou, menší můžeme dát rovnou do kompostu. Větvičky nám poskytují strukturní materiál, který přivádí do kompostu vzduch.“

Kompost
Autor: shutterstock.com

Uvedená pravidla platí víceméně pro všechny komposty, neboť většina z nich má dost podobnou strukturu, a vyžaduje tedy podobnou péči. „Pokud máte větší zahradu, je pro vás výhodnější vícekomorový kompostér,“ objasňuje Tomáš Hodek. Do první komory se postupně ukládají, resp. vrství veškeré zahradní zbytky. Ve druhé komoře se jednotlivé vrstvy promíchávají a zakládá se vlastní materiál pro kompostování. „Je to promíchané, materiál se zahřívá, hygienizuje, tím se zabraňuje klíčivosti plevele, likvidují se choroby a plísně,“ přibližuje proces odehrávající se během druhé fáze kompostování zkušený expert. „Pokud máte ještě třetí komoru, můžete to tam ještě do třetice přehodit a nechat dozrát. Kompost se pak přeseje přes prosévačku a máme hotový kompost, připravený na použití, čistý, bezpečný, kvalitní…“ Celý proces funguje i v jednokomorovém kompostéru, jen se musí více hlídat materiál, který se do něj vkládá, tedy aby byl optimalizovaný, co se poměru uhlíku a dusíku týče. A také aby se nemusel promíchávat, neboť to je v tomto zjednodušeném kompostéru složitější. „Aby proces vzniku kompostu běžel, jak má, potřebují tyto kompostéry, aby se do nich vkládal pestrý materiál, ideálně veškeré zbytky, co máme v domácnosti, a veškerý zelený materiál z přípravy jídel,“ uzavírá pan Hodek.

Celý pořad Váš Prima receptář sledujte v neděli 9. října 2016 ve 12.15 na Primě.