Jakub Huber sice žije už 43 let v kanadské provincii Alberta, ale Čecha v sobě rozhodně nezapře. Vášnivě rád houbaří a na rozdíl od nás má jednu velkou výhodu. Rozsáhlé lesy má vlastně jenom pro sebe:
„Kanaďan nebo Američan je opatrný. Stačí, když slyšel, že některé houby jsou jedovaté a tak raději nesbírá nic,“ popisuje situaci. Sám houbařil už odmalička s rodiči, kteří mu vysvětlili, že houby „jsou jedlé všechny, ale některé jen jednou“ - a ty druhé ho naučili dobře znát ...
Houby hledají za jízdy z auta
A je jich tolik, že je může hledat rovnou z auta. „Možná nad tím budete kroutit hlavou, ale uvědomte si, že lesy v Kanadě jsou obrovské. Vezmeme s kamarády SUV 4x4, po lesních cestách jedeme rychlostí tak 40-60 km/hod. a prohlížíme kraje lesa a úvozy. Většinou jsou houby dobře vidět, protože mají hnědé nebo oranžové klobouky. A samozřejmě jich najdeme spoustu, protože nikdo jiný je nesbírá,“ vysvětluje.
Do lesa jenom s puškou!
Také Jakub Huber má svá místa, kam se na houby vydává najisto. „Jsou ale daleko od civilizace,
často jedeme tak100 až 200 kilometrů do hloubi lesa. Vždycky sebou bereme zbraně a když vystoupíme, střílíme do vzduchu, abychom zaplašili divokou zvěř,“ vysvětluje.Nejde ovšem o lišky nebo divočáky. V kanadských hvozdech snadno narazíte na medvěda, vlka, pumu i velké losy! „Z 90% je střelba odradí, zbytek je pak už ale jenom jedno velké dobrodružství. Ale co by člověk pro houby neudělal, že?“ tvrdí Jakub Huber.
Není nakonec přece jen bezpečnější houbařit doma v českých lesích? Dokažte panu Jakubovi, že umíte najít stejné a větší úlovky i u nás doma! Pošlete jejich fotky s údaji o svém jménu a místu, kde jste je našli, na adresu hobby@blesk.cz. Všechny vaše úlovky zveřejníme!