Při pěstování vřesů a vřesovců je třeba pamatovat na to, že jsou to kyselomilné rostliny. To znamená, že pH zeminy musí být nižší než 5. Koupené rostliny proto po přinesení domů přesaďte do větších nádob a zasypejte substrátem určeným na rododendrony a azalky.

Vhodnou zeminu si můžete připravit i smícháním zahradnického substrátu s rašelinou a pískem. Při přesazení nezapomeňte na dobrou drenáž. Na dno květináče nasypejte kamínky, perlit, drobný štěrk nebo keramzit.

Vyrobte si z vřesu dokonalou dekoraci. Inspirujte se ve fotogalerii:
Fotogalerie
31 fotografií

Jak vřes zalévat

Vřesy potřebují stálou vlhkost, pozor si ale dejte na jejich přemokření. Pokud je totiž substrát příliš vlhký, je znemožněn přístup kyslíku ke kořenům. Ty potom nemohou dýchat, dochází k hromadění toxických zplodin, kořeny odumírají a jsou napadány houbami a plísněmi.

 

Vřesy nesnášejí přeschnutí ani přemokření, pak rychle hynou. Pokud tedy chcete, aby vám doma prospíval, zálivku pravidelně kontrolujte. Substrát by měl být ale stále mírně vlhký. Zalévejte ho měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Tvrdá voda vřesu kvůli obsahu vápníku nesvědčí.

Kam vřes umístit

Vřes obecný vyžaduje dostatek nejlépe rozptýleného světla. Umístit byste ho proto měli na světlé stanoviště. Bez světla totiž roste řídce a špatně kvetoe. Smiřte se také s tím, že v teplých a suchých panelákových bytech vřesy příliš neprospívají a často hynou. Proto je vhodnější přesunout vřes do truhlíku na balkon.

Dokud se otevírají nová poupata, přimíchávejte do vody jednou za 10 až 14 dní tekuté hnojivo. Používejte speciální hnojivo k hnojení kyselomilných druhů, jako jsou azalky, rododendrony a podobně. To totiž neobsahuje vápník, a tak nedochází k změně půdní reakce na zásaditou.

 

Abyste se krásných květů dočkali každý rok, je také nezbytné špičky vřesu a vřesovce hned po odkvetení pravidelně odstraňovat. Na jaře, nejlépe koncem března nebo začátkem dubna, je pak vhodné rostliny asi o čtvrtinu až třetinu zastřihnout.